www.pravnik.eu

Vyhledávání/6/2016

STATI / ARTICLES 
 
PAVLAKOS, George: Proto-právní vztah: normativní kompas v globalizovaném světě.
 
s. 473–488
 
Abstrakt: V současnosti probíhající proces zintenzivňování globalizace vede k tomu, že klasické chápání mezinárodního práva je vystaveno novým výzvám. Nejenže je zpochybňován rozsah mezinárodněprávních závazků a jejich subjekty, ale celý hierarchický vztah mezi normami, které je ustavují, se stává sporným. Předkládaný článek se snaží znovu promyslet základní znaky právního vztahu, aby se pokusil navrhnout pojmový rámec pro chápání právních závazků, které přesahují sféru státu a které se ustavují napříč vnitrostátními právními řády. Článek navrhuje rekonstrukci založení právních závazků. Velmi zhruba řečeno, pokusím se zpochybnit převládající názor, že právní závazky jsou založeny na institucionálních faktech, v nichž hrají roli státy jako jejich autoři (nazvěme toto pojetí „právní vztah“). Místo toho navrhuji, že právní vztah (z pojmového hlediska) nepředstavuje konečné založení právních závazků: spíše jde dle mého názoru o to, že právní vztah získává svůj charakter díky základnějšímu vztahu, který nazývám „proto-právním vztahem“, jehož stranou nemusí být nutně stát. Proto-právní vztahy se týkají takové interakce mezi jednotlivci, která vytváří vynutitelné nároky mezi jejich stranami. V článku podrobněji vyjasňuji podmínky, za nichž určitá třída interakcí mezi osobami může produkovat tento výsledek. Ukáže se při tom zajímavý poznatek, že zatímco normy opřené o státní moc jsou dostatečné pro vynutitelnost, tyto normy nejsou nutné pro vynutitelnost, protože existuje mnoho jiných případů interakcí mezi aktéry, které jsou schopny produkovat stejné výsledky.
 
Klíčová slova: právo a globalizace, mezinárodněprávní závazky, vynutitelnost
 
The Proto-legal Relation: A Normative Compass in a Globalised World
 
Abstract: In recent years the intensification of globalisation has put under pressure established understandings of international law.Not only the scope and the subjects of international law obligations are under challenge but also the hierarchical relation between the norms that institute them are in dispute. The paper at hand proposes a rethinking of the core features of the legal relation with an eye to offering a conceptual framework for understanding legal obligations beyond the state and across domestic legal orders.With an eye to generating some answers the paper undertakes a reconstruction of the grounds of legal obligation.Very roughly, I will question the received view that legal obligations are grounded in institutional facts, which involve states as their authors (call this the legal relation). Instead I will suggest that the legal relation, conceptually speaking, does not form the ultimate ground of legal obligations: rather, I will suggest, legal obligations obtain in virtue of a more basic, so-called proto-legal relation, which does not necessarily involve the state. Proto-legal relations involve interactions between individuals such that generate enforceable claims among the participants. I will spend some time clarifying the conditions under which a class of interactions between persons may produce the effect. Interestingly it will turn out that while state-based norms are sufficient for enforceability, they are not necessary for it; many other instances of interaction between agents are capable of producing that effect.
 
Key words: law and globalization, international legal obligations, enforceability
 
ŠMEJKAL, Václav: Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU?
 
s. 489–508
 
Abstrakt: V době schvalování Lisabonské smlouvy vyvolávala právní závaznost Listiny základních práv EU obavy i naděje, a to zejména kvůli začlenění řady sociálních práv do jejího reformulovaného textu. S odstupem téměř sedmi let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je již možné s využitím post-lisabonské judikatury Soudního dvora EU a hodnotit, zda se Listina stala nástrojem budování sociální, respektive sociálně-tržní EU či nikoli. Výsledek takto zaměřené analýzy ústí spíše do skepse ohledně významu Listiny pro sociální reorientaci EU. Vzhledem k ne zcela jasnému rozsahu použití Listiny, omezenému horizontálnímu účinku jejích ustanovení a zejména limitovaným pravomocem EU v sociální oblasti nepřinesla Listina žádný zásadní posun oproti období, kdy byla jen nezávaznou deklarací a Soudní dvůr používal některá její ustanovení jako vyjádření obecných právních zásad EU.
 
Klíčová slova: Listina základních práv EU, sociální práva, pravomoci EU, Soudní dvůr EU
 
Charter of Fundamental Rights – an Instrument to build the EU Social Model?
 
Abstract: At the time of approval of the Lisbon Treaty, the legally binding Charter of Fundamental Rights of the EU raised both fears and hopes, mainly due to the inclusion of number of social rights to its content. Almost a decade later it is already possible, drawing on the post-Lisbon case law of the EU Court of Justice to assess whether the Charter has become a tool for building a more social EU or not. The result of this analysis leads rather to scepticism about the importance of the Charter for social reorientation of the EU.Due to the not entirely clear scope of applicability of the Charter, due to a limited horizontal direct effect of its provisions and in particular due to the limited powers of the EU in social issues, the Charter has not produced any major difference from the period when it was a non-binding declaration and the Court used some of its provisions as expressions of general principles of EU law.
 
Key words: Charter of Fundamental Rights of the EU, social rights, EU competences, Court of Justice of the EU
 
ĽALÍK, Tomáš: Ústavodarná moc – včera, dnes a zajtra
 
s. 509–525
 
Abstrakt: Ústavodarná moc je existencionálnym konceptom myslenia o ústave a ústavnom práve.V tomto príspevku autor analyzuje vývoj tohto konceptu z časovej perspektívy. V prvej časti poukazuje na znaky ústavodarnej moci v klasických teóriách, ktoré najviac ovplyvnili túto kategóriu ústavného práva. V nasledujúcej časti autor polemizuje s niektorými závermi vyplývajúcimi s tradičního myslenia o tejto moci a do popredia dáva súčasné názory ako aj rôzne praktické implikácie. Záverečná časť patrí skúmaniu existencie ústavodarnej moci v nadštátnom (globálnom) priestore cez prizmu transferu moci zo štátu na nadštátne entity.
 
Kľúčové slová: ústavodarná moc, národ, identita, nadštátna moc, ústavodarná moc mimo štátu
 
Constituent Power – Yesterday, Today and Tomorrow
 
Abstract: Constituent power represents a fundamental concept of thinking about constitution and constitutional law. In this paper, the author analyses the development of the concept from temporal perspective. Firstly, he points out the fundamental characteristics of power in the traditional theories that heavily influenced this category of constitutional law. Central to this part is the analysis of the works of the most famous constitutionalists as well as correlation of the power to other categories of constitutional law (such as sovereignty and democracy). The following section questions the various conclusions stemming from traditional thinking about the power and highlights the tenets of contemporary discourse, including practical implications. The final part is devoted to the existence of constituent power in supranational (global) sphere, taking into account the transfer of power from state onto transnational entities. Notwithstanding the influence of postmodern thought on theoretical and practical role of constituent power, it remains an unparalleled concept especially in providing legitimacy to a constitution.
 
Key words: constituent power, nation, identity, transnational power, constituent power beyond state
 
KADLEC, Ondřej: Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba?
 
s. 526–542
 
Abstrakt: Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje.
 
Klíčová slova: veřejné právo, pravidlo v pochybnostech ve prospěch, pochybnost, in dubio pro libertate, in dubio mitius, metodologie, interpretace, aplikace
 
The Rule of Lenity: Useful Tool or Rhetorical Ornament?
 
Abstract: This article deals with the concept of interpretative doubt. The existence of such a doubt is a condition for the application of the rule of lenity, the rule used in public law. The article shows that the concept of doubt can be, and in the case law actually is, approached differently. This variedness makes the rule of lenity manipulatable. The article consists of six parts. The first one introduces the rule. The second and the third analyze it from two theoretical aspects: (i) whose doubt counts, and (ii) at what point of the interpretative process the doubt is evaluated. The first aspect can be approached either by an internal perspective, which means that interpreter’s internal doubt is decisive, or by an external perspective, focusing on the doubt of the addressee of the interpreted law. As to the second aspect, the rule can be applied at three different points in the interpretative process: at the beginning, in the middle or at the end. Because the aim of interpretation is to eliminate unclarity, the placement of the rule in different phases of interpretation results in a different scope of the rule of lenity. The fourth part of the article shows inconsistent approach to both aspects in the case law of Czech high courts. The fifth part proposes solution to the problem.Doubt should be approached by an external view. Also, the rule should apply at the point, where the process of elimination of doubt by interpretation has become unpredictable for the addressee of the law. The sixth and final part summarizes the entire article.
 
Key words: public law, rule of lenity, doubt, in dubio pro libertate, in dubio mitius, methodology, interpretation, application
 
MORS VENIT VELOCITER
 
Za Jiřím Grospičem/ For Jiří Grospič

s. 543–544
 
RECENZE / REVIEWS
 
Luboš Tichý: Koziolovy Základní otázky deliktní odpovědnosti
 
s. 545–550
 
Zdeněk Červínek: Möller Kai. The Global Model of Constitutional Rights. 2012
 
s. 550–555
 
Veronika Steinová: Schelle Karel – Tauchen Jaromír (eds). Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek. 2015
 
s. 555–557