www.pravnik.eu

Vyhledávání/1/2015

STATI / ARTICLES
 
HOLLÄNDER, Pavel: Sean Connery, nominalistická revoluce a koncept moderní demokracie
 

s. 1-25
 
Abstrakt: Spor o univerzálie a nominalistická revoluce 14. století, spjata se jménem Viléma Ockhama, ovlivnila zrod anglického empirismu, po té i německého protestantismu. Ideje výlučnosti reálné existence jednotlivce, jeho svobody, odvozenosti všech obecných společenských kategorií, induktivní aposteriorní myšlení, to vše v průběhu staletí zbořilo starý svět metafyziky a transcendence. Nominalismus přitom není přímým „otcem“ moderní demokracie, nominalismus zrodil typ myšlení, jež v toku dějin vedlo ke zrodu jejího konceptu. V průběhu 19. a na počátku 20. století se tudíž koncept svobodného a rovnoprávného individua, jakož i koncept reprezentace ve formě americké dělby moci či anglického parlamentarismu, propojil s konceptem společenské smlouvy, suverenity lidu, všeobecným volebním právem a pluralitním a otevřeným systémem politických stran.Ve stejném období se tomuto dějinně novému modelu uspořádání státu dostalo i nového označení – demokracie.
 
Klíčová slova: spor o univerzálie, nominalismus a realismus, moderní demokracie, parlamentarismus, reprezentace
 
Sean Connery, Nominalist Revolution and the Concept of Modern Democracy
 
Abstract: The dispute about universality in philosophy and nominalist revolution of the 14th century, commonly associated with the name of William Ockham, influenced the genesis of English empiricism, even after German Protestantism. The ideas of exclusivity of the real existence of the individual, his freedom, the derivative character of the general social categories, a posteriori inductive reasoning, all this demolished the centuries old world of metaphysics and transcendence. Modern democracy however was not born out of nominalistic way of thinking; rather it spurned a process which, in the course of history, has led to the emergence of the concept. During the 19th and early 20th century, therefore, the concept of free and equal individuals, as well as the concept of representation in the form of the American separation of powers or the English parliamentary system, linked with the concept of the social contract, popular sovereignty, universal suffrage, and an open and pluralistic system of political parties. In the same period, this historically new model of organization of the state also received a new designation – democracy.
 
Key words: problem of universals, nominalism and realism, modern democracy, parliamentary system, representation
 
ANTOŠ, Marek: Finanční ústava: raději maják než stěžeň!
 

s. 26-48
 
Abstrakt: Článek se věnuje ústavně zakotveným rozpočtovým omezením, která se v současně době šíří v členských státech Evropské unie, mj. jako důsledek přijatého Fiskálního kompaktu. Jeho základní tezí je, že tato omezení jsou vhodným a užitečným institutem, jsou-li nastavena správně.Nejprve se proto obecně věnuje parlamentní pravomoci schvalovat rozpočet a dokazuje, že její omezení v zájmu ochrany udržitelnosti veřejných financí je nejen přípustné v demokratickém státě, ale dokonce podporuje původní smysl, pro který byla parlamentu svěřena. Dále charakterizuje různé typy numerických i institucionálních rozpočtových pravidel a hodnotí je podle jejich efektivity a proti-cyklického charakteru. Na základě těchto kritérií dochází k závěru, že optimálním modelem je kombinace numerického pravidla limitujícího strukturální deficit s nezávislou rozpočtovou radou s poradním postavením, která přispěje ke kolektivnímu vynucování numerického pravidla ze strany voličů a účastníků finančního trhu. Smyslem má být podpora, nikoliv odstranění politického procesu v rozpočtových otázkách. V závěru se článek věnuje hodnocení konkrétních legislativních návrhů, které byly v České republice předloženy, a doporučuje jejich úpravy.
 
Klíčová slova: finanční ústava, rozpočtová omezení, dluhové brzdy, rozpočtová pravomoc parlamentu, rozpočtové rady
 
Financial Constitution: Rather Lighthouse, Than Mast!
 
Abstract: The article deals with budgetary constraints currently being constitutionalized in the EU countries, also as a result of the European Fiscal Compact. The main thesis is that these constraints are a desirable and effective institution, if set correctly. The first part of the text examines the parliamentary power to approve the budget. It argues that its restrictions to protect the public finance sustainability are not only permissible in a democratic state, but even support the original purpose for which the power was entrusted to Parliament. The next part describes various types of numerical and institutional budgetary rules and evaluates them on the basis of their efficiency and counter-cyclical nature. It concludes that the best model is a combination of a numerical rule limiting structural deficit with an independent advisory fiscal council. The council’s opinions and recommendations on fiscal policy are to support collective enforcement of the numerical rule by voters and actors of financial market. The overall purpose of the rules must be a support rather than replacement of political process in fiscal issues. The last part of the article discusses recent legislative proposals that were proposed in the Czech Republic and suggests certain changes.
 
Key words: fiscal constitution, budgetary constraints, debt brakes, parliamentary budgetary power, fiscal councils
 
KÁČER, Marek: Argumentačný formalizmus ako riešenie koordinačného problému
 
s. 49-60
 
Abstrakt: V nasledujúcich riadkoch sa pokúsim dokázať, že ak sudcovia preferujú formalistickú právnu argumentáciu, tak potom nie v dôsledku toho, akú majú teoretickú koncepciu práva, ale v dôsledku toho, v akých spoločensko-politických pomeroch pôsobia. Formalizmus v právnej argumentácii nie je pojem, ktorého zmysluplné použitie nutne predpokladá teóriu právneho pozitivizmu a ktorého opodstatnenie nutne predpokladá autoritu tvorcu práva. Ak sa formalizmus v nejakej právnej kultúre etabluje, tak potom zrejme kvôli výsledkom, ktoré generuje; kvôli tomu, že chráni hodnoty, ktoré chcú chrániť aktuálni držitelia moci, či už pod nimi rozumieme politickú elitu, spoločenskú triedu, predstaviteľov kultúrnej väčšiny alebo ľud ako celok. To prirodzene limituje aj schopnosť formalizmu riešiť tzv. koordinačný problém.
 
Kľúčové slová: formalizmus, koordinačný problém, autorita, pozitivizmus,Humov zákon, teória sudcovského záväzku
 
Formalism in Argumentation as a Solution of a Coordination Problem
 
Abstract: In the following pages I will try to prove a thesis according to which, when judges prefer formalistic legal argumentation, they do not do so because of their theoretical conception of law but because of the political and social conditions in which they happen to serve their office. Formalism in legal argumentation is not a concept which is meaningful only against the backdrop of legal positivism and which is justified only by the authority of a lawmaker. When formalistic argumentation becomes embedded with the respective legal culture it is apparently so because of the results it generates; because it protects values which current power holders want to be protected, whether we understand them as political elite, social class, representatives of cultural majority or the people as a whole. This naturally limits the capacity of formalism to solve the coordination problem.
 
Key words: formalism, coordination problem, authority, positivism, the Hume’s law
 
DRGONEC, Ján: Zákaz cenzúry podľa ústavy Slovenskej republiky: implikované základné právo alebo ústavný princíp a súvisiace otázky
 
s. 61-79
 
Abstrakt: Akú povahu má zákaz cenzúry podľa čl. 26 ods. 3 Ústavy SR? Ustanovuje sa ním implikované základné právo, ktoré sa zaručuje fyzickým a právnickým osobám a kvôli dostupnosti ktorého iné subjekty práva majú povinnosť nedopustiť sa cenzúry, alebo ide o ústavný princíp? Ktorým subjektom práva sa adresuje zákaz cenzúry? Aké druhy prejavov sa chránia pred cenzúrou? Ako k riešeniu týchto otázok prispieva Listina základných práv a slobod a názory vyslovené v českej právnej doktríne? Úloha Paktu OSN o občianskych a politických právach pri vymedzovaní účelu, obsahu a rozsahu zákazu cenzúry.
 
Kľúčové slová: cenzúra orgánmi štátu, cenzúra orgánmi územnej samosprávy, cenzúra subjektmi súkromného práva, predbežná a následná cenzúra, obmedzenia politických prejavov alebo akéhokoľvek prejavu
 
Ban on Censorship according to the Constitution of the Slovak Republic: Implied Fundamental Right or Constitutional Principle and Following Issues
 
Abstract: What is the nature of the ban on censorship provided for within Article 26 para 3 of the Constitution of the Slovak Republic? Does it establish an implied fundamental right vested in natural and juridical persons guaranteed through a constitutional obligation of other persons and that public authorities are obligated not to censore it, or is it merely a constitutional principle? What authorities are the addresee of the ban on censorship? What expressions are protected from censorship? How can these questions be settled with the help of The Charter of the Fundamental Rights And Freedoms, and how can they be settled with the help of the Czech legal doctrine? And finally, what is the role of The United Nations Covenant On Civil and Political Rights for defining of the essence, scope and contents of the ban on censorship.
 
Key words: censorship by governmental authorities, censorship by municipal authorities, private censors, censorship as private restrain, censorship ex post, restrictions on speech
 
RECENZE / REVIEWS

WINTR, Jan: Kysela Jan. Ústava mezi právem a politikou. Uvedení do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014, 352 s.
 
s. 80-83
 
ŠČERBOVÁ, Miloslava: Cardozo Benjamin Nathaniel. Podstata súdneho procesu. Bratislava: Kalligram, 2011, 134 s.
 
s. 83-85
 
MITLÖHNER, Miroslav: Tikovský Ondřej. S údělem prosebníka. Restituční úsilí šlechty českého severovýchodu potrestané Pobělohorskými konfiskacemi. České Budějovice: Veduta, 2013, 344 s.

s. 86-88
 
CISKO, Lukáš: Tekeli Jozef – Hoffmann Marian. Zákon o obecnom zriadení. Komentár. Bratislava: Wolters Kluwer, 2014, 773 s.

s. 91-94