www.pravnik.eu

Vyhledávání/2/2015

STATI / ARTICLES
 
ZUKLÍNOVÁ, Michaela: Cui Bono? Bezvýjimečně ve prospěch tohoto dítěte! Zamyšlení nad péčí o dítě

 
s. 97-124
 
Abstrakt: Kruciální pojem Úmluvy o právech dítěte, „well-being (welfare) of the child“ byl pro české zákony přeložen slovem „blaho“, které se běžně nepoužívá a není úplně srozumitelné. Autorka se snaží najít vhodnější výraz. Právní úprava poměrů dítěte prošla v poválečném období zvláštním vývojem: právní stav v zemích tradičních demokracií se lišil od situace ve státech tzv. sovětského bloku. V druhých jmenovaných byly přepsány všechny zákony podle sovětského vzoru. To mimo jiné znamenalo, že moc nad dítětem získal zásadě každý, kdo byl rodičem. O takový právní stav se v ostatních zemích našeho kulturního regionu (západní Evropa, USA ap.) svádějí dodnes boje nebo se aspoň vedou diskuse. Jestliže soud na Západě rozhoduje o právních poměrech dítěte, rozhoduje o tom, který rodič má mít rodičovskou odpovědnost. Moc nad dítětem je tam totiž tradičně (od dob antického Říma) singularizovaná (tj. má ji jeden rodič). Totéž platí, rozhoduje-li o poměrech dítěte ESLP ve Štrasburku. Pokud rozhoduje o poměrech dítěte soud v ČR, rozhoduje jen o tom, jak který z rodičů se bude podílet na výkonu rodičovské odpovědnosti k dítěti. Proto jsou rozhodnutí ESLP v meritu pro naše soudy nepoužitelná. Zákony západních zemí jen postupně dospívají do podobné právní situace, jaká je u nás už šedesát let. Na rozdíl od poměrů u nás je na západě zásadní rozpor s well-being dítěte nepřekročitelnou překážkou. Pro rozhodování soudu v případě, kdy rodiče dítěte netvoří nebo nechtějí tvořit souladný pár, by mělo být všude určující, že musí najít to řešení, které nejlépe zajistí spokojený život dítěte.
 
Klíčová slova: spokojený život dítěte (dobro dítěte), nejlepší zájem dítěte, péče o dítě, rodičovská odpovědnost
 
Cui Bono? Without Any Exception Pro Bono of the Child! Purporting about the Care of the Child
 
Abstract: The crucial term of The Convention on the Rights of the Child “welfare of a child” was officially translated for the use of Czech legal system as “blaho” in Czech. This Czech term, although it has many meanings, is not commonly used in this context and is quite unclear. Nevertheless the author attempts to find a better word for the term “welfare”.During the period following the Second World War the law dealing with children had undergone a specific evolution: the legal regulation of the traditional democracies differed from the one in the so-called Soviet bloc. The latter states rewrote their laws in order to comply with the Soviet model. This, among others, meant that whoever was parent, obtained the rights and responsibilities over the child. This legal condition is the reason for the struggles or at least discussions all over the countries of our cultural region (Western Europe, USA etc.).When Western courts determine the child’s legal relations, it decides which parent should maintain the legal custody. The reason for that is the traditional (since ancient Rome) sole legal custody (it’s awarded to only one parent). The same can be said about the judgments of the ECtHR in Strasbourg concerning these types of cases. If it’s the Czech court, who determines these issues, it focusses only on details of joint parental responsibility, thus it decides just how a parent will participate in the exercise of parental responsibility for the child. Therefore the judgments of the ECtHR are not applicable to our courts. The law of western countries has only gradually reached the same judicial state of affairs, which we have reached over sixty years ago. Contrary to our situation, there is a major conflict regarding the welfare of a child in the West and it represents an unsurmountable obstacle. For the courts’ decision making it should be fundamental (in case of parents inability to maintain healthy relationship) to find a solution which leads to a best realization of a content life of a child.
 
KLEŇOVÁ, Veronika: Cautio Muciana: charakter podmienky
 
s. 125-144
 
Abstrakt: Cautio Muciana bola pôvodne zavedená pre odkazy zriadené pod negatívnou potestatívnou podmienkou osobitného charakteru. Povaha podmienky a tým determinovaný účel kaucie sú vlastným predmetom štúdie. Autorka nesúhlasí s názorom, podľa ktorého bolo cieľom kaucie zabezpečiť účinnost odkazu, ktorý by inak odkazovník (a následne ani jeho dedičia) nadobudnúť nemohol, pretože by sa nedožil splnenia podmienky. Tak ako pri svojom vzniku, i v klasickom práve sa kaucia uplatňovala vo vzťahu k podmienkam, ktoré sa mohli splniť až v poslednom okamihu života podmienene oprávneného. Splnenia podmienky sa legatár síce dožil, ale reálny úžitok z odkazu mali až jeho dedičia. Tento nežiaduci stav umožnila kaucia odstrániť tým, že poskytla legatárovi možnosť nadobudnúť odkaz skôr, pokiaľ sľúbil, že ak by konal v rozpore s kondíciou, vydá nadobudnutý prospech. Autorka zastáva názor, že v klasickom práve bola kaucia rozšírená i na pozitívne potestatívne podmienky, ktorých podmieňujúca udalosť spočívala v časovo neobmedzenom zachovaní určitého stavu.V dôsledku nesprávnej interpretácie klasických textov bola cautio Muciana v poklasickom práve vztiahnutá na všetky negatívne podmienky bez rozdielu, čím stratila svoj pôvodný účel.
 
Kľúčové slová: cautio Muciana, condiciones non faciendi, condiciones, quae nisi fine vitae expleri non possent, si non nupseritKey words: well-being (welfare) of child, best interests of child, care, custody, parental responsibility
 
Cautio Muciana: the Nature of the Condition
 
Abstract: The cautio Muciana was originally created for legacies made under the negative potestative condition of a special nature. The character of the condition and the purpose of the caution are the subject of the article. The authoress does not agree with the opinion that the original purpose of the caution was to ensure the efficiency of legacy which the legatee otherwise could not acquire because he / she died before the fulfilment of the condition.Originally, as well as in the classical law, the caution was applied to the conditions that could be fulfilled at the earliest in the very last moment of the legatee’s life. Even though the legatee was alive at the fulfilment of the condition, not he himself, but only his / her heirs could profit from the legacy. This was an undesirable situation that the caution enabled to eliminate. Provided the legatee gave the caution, he / she could acquire the legacy much sooner than in the very last moment of his / her life. The authoress supposes that in the classical law the caution was extended also to the positive conditions that consisted in an unrestricted preservation of a certain state. Due to the mistaken interpretation of the classical texts, the cautio Muciana was in the post-classical law generalized to all negative conditions without any distinction. It caused that the caution has lost its original purpose.
 
Key words: cautio Muciana, condiciones non faciendi, condiciones, quae nisi fine vitae expleri non possent, si non nupserit
 
HUDECOVÁ, Lucia – KRÁLÍČEK, Jaroslav: Uznávání a výkon cizích rozhodnutí v evropském justičním prostoru aneb co přináší nové nařízení Brusel I bis
 
s. 145-163
 
Abstrakt: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech má od 10. ledna 2015 nahradit stávající Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které je v praxi známé pod zkratkou nařízení Brusel I. Nařízení Brusel I kromě pravidel pro určování pravomocného orgánu upravuje též proces uznávání a výkonu cizích rozhodnutí. Ačkoliv nařízení Brusel I představuje jeden z nejvýznamnějších právních nástrojů Evropské unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech, a tedy i v oblasti uznávání a výkonu cizích rozhodnutí, má oproti němu nové nařízení ve větší míře umožňovat jednodušší, méně nákladný a více automatizovaný systému pohybu (nejen) soudních rozhodnutí. Takto stanoveného cíle má být dosaženo zejména zrušením kontroverzního prohlášení vykonatelnosti (tzv. exequatur). Tento článek analyzuje proces uznání a výkonu rozhodnutí v novém nařízení, pro tyto účely označovaného jako nařízení Brusel I bis, a poukazuje na nejdůležitější změny oproti procesu uznání a výkonu rozhodnutí ve stávajícím nařízení Brusel I. Důraz je přitom kladen na ověření předpokladu Evropské komise, dle kterého nové nařízení Brusel I bis oproti stávajícímu nařízení Brusel I v budoucnu umožní jednodušší, méně nákladný a více automatizovaný systém pohybu (nejen) soudních rozhodnutí.
 
Klíčová slova: nové nařízení Brusel I, revize, Brusel I bis, uznání, vykonatelnost, exequatur, výkon

Recognition and Enforcement of Foreign Judgments in the European Judicial Area Alias What Is New in the New Brussels I bis Regulation
 
Abstract: The Regulation (EU) No 1215/2012 of the European Parliament and of the Council of 12 December 2012 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters shall since 10 January 2015 replace the existing Council Regulation (EC) No 44/2001 of 22 December 2000 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters, known as the Brussels I regulation. Except the well-known rules for determining jurisdiction the Brussels I regulation also contains rules regulating the process of recognition and enforcement of foreign judgments. The Brussels I regulation is one of the most important legal instrument of the European Union in the area of judicial cooperation in civil and commercial matters, and therefore also in the field of recognition and enforcement of foreign judgments. However, the new regulation shall to even a greater extent enable simpler, cheaper and more automated movement of (but not only) judgments. This objective shall be in particular achieved by the abolishment of the controversial need for the declaration of enforceability (exequatur). This paper analyses the process of recognition and enforcement of judgments in the new regulation, for this purpose referred to as the Brussels I bis regulation, and highlights the most important changes compared to the process of recognition and enforcement of judgments in the existing Brussels I regulation. The emphasis is placed on the verification of the European Commission assumption, according to which the new Brussels I bis regulation shall in the future enable, in comparison to the existing Brussels I regulation, even simpler, cheaper and more automated movement of (but not only) judgments.
 
Key words: new Brussels I regulation, revision, Brussels I bis, recognition, enforceability, exequatur, enforcement
 
DISKUSE / DISCUSSION
 
TICHÝ, Luboš – KOCÍ, Miloš: Effet Utile v právu eu (kritická skica)

 
s. 164-181
 
Abstrakt: Pojem effet utile se v poslední době dostal do módy, a to nejen v české právnické literatuře, ale zejména též v zahraničí. Hlavním důvodem je, že effet utile prostupuje celým právem EU, když se nevyskytuje pouze v case law SDEU, ale též v sekundárním právu, zejména v preambulích nařízení a směrnic, a v neposlední řadě též v rozhodnutích Komise. Je tak nanejvýš relevantní pokusit se o vysvětlení tohoto pojmu popisem jeho vzniku a vývoje, jakož i analýzou jeho obsahu a funkce. K čemu slouží pojem effet utile? Jedná se o princip evropského práva, výkladovou metodu či svého druhu uměle vytvořenou klauzuli, která umožňuje SDEU prosazovat jeho účely? Jaké jsou podmínky aplikace effet utile a jaké jsou její následky? Je tento pojem v rozhodovací praxi SDEU používán i tehdy, když to v daném rozhodnutí není explicitně zmíněno? Lze případy jeho použití typizovat podle určitých kritérií? To vše jsou otázky, na něž se autoři tohoto článku pokusili najít odpovědi. Lze shrnout, že effet utile je specifickou výkladovou metodou, jež je podmíněna mimo jiné právně politickými poměry v systémech uznávajících princip právního státu. Effet utile slouží ke zdůraznění určitého aspektu právní normy za účelem její aplikace ve smyslu tohoto aspektu a vychází tedy z teleologické metody výkladu, mnohdy při řešení konfliktu základních zájmů a principů, avšak vždy v rámci té fundamentální zásady, v jejímž smyslu je použit, a za současného respektování ostatních právních zásad, jež s jeho použitím nejsou v rozporu.
 
Klíčová slova: effet utile, základní právní principy, metody interpretace, právo EU, konflikt právních zásad
 
Effet Utile in the EU Law: a Short Outline
 
Abstract: The notion effet utile has recently become fashionable not only in Czech legal literature, but especially abroad. The main reason is that effet utile permeates the whole EU law, since it is not present only in the case law of CJEU, but also in secondary law, particularly in preambles of regulations and directives, and – last but not least – in decisions of the Commission. Therefore, it is highly relevant to explain this notion through description of its origin and development as well as analysis of its content and functions. What does effet utile stand for? Is it a principle of European law, a method of interpretation or an artificially created clause of its kind, which enables the CJEU to promote its aims? What are the conditions and consequences of effet utile’s application? Is this notion employed in decision-making of the CJEU also in those cases, where it is not explicitly mentioned in its decisions? May the cases of its application be typified according to some criterions? The authors of this article have tried to find answers to all these questions.We may conclude that effet utile is a specific method of interpretation conditioned inter alia by legal-political circumstances prevailing in legal systems based on rule of law. The role of effet utile is to accentuate certain aspect of a legal norm in order to apply it accordingly. Thus, effet utile emanates from the teleological method of interpretation, often solving a conflict between fundamental interests and principles, but always in the framework of the basic maxim it supposed to support while respecting other legal principles it is compatible with.
 
Key words: effet utile, fundamental legal principles, methods of interpretation, EU law, conflict of legal principles
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
RONOVSKÁ, Kateřina. Fundatio Europea: Quo vadis? Souhrnná zpráva o konání diskuse u kulatého stolu
 
s. 182-186
 
BROŽOVÁ, Sandra. Zpráva z konference „Právní stát a mechanismy jeho ochrany v Evropě – česká perspektiva“
 
s. 187-189