www.pravnik.eu

Vyhledávání/6/2015

STATI / ARTICLES
 
BLAHOŽ, Josef: Magna Carta Libertatum – osmisté výročí

 
s. 449-464
 
Abstrakt: Studie připomíná osmisté výročí přijetí Magny Carty Libertatum a její význam pro vývoj konstitucionalismu v současném světě. Obsahuje analýzu podmínek, v jejichž kontextu Magna Carta vznikala. Po rozboru struktury Magny Carty a obecném hodnocení jejího významu pro vývoj anglického a potažmo britského konstitucionalismu zdůrazňuje obecný přínos Magny Carty pro vývoj ústavnosti soudobých států světa v éře globalizace, kdy prolínání a vzájemné ovlivňování ústavních institucí a jejich historických vzorů se stává samozřejmou realitou. Zvláštní pozornost je věnována těm oblastem ústavnosti, pro něž Magna Carta znamenala především prvotní konkrétní přínos. Analýza se zde soustřeďuje na ustanovení Magny Carty, které jsou předstupněm, respektive otevírají cestu ke vzniku parlamentu, konceptu svobody a lidských práv, principu Rule of Law, Due process of Law – v kontinentálně evropském pojetí právního státu. Studie analyzuje rovněž náznak soudní kontroly ústavnosti, který Magna Carta obsahuje. Stále žijící hodnota Magny Carty je shledávána v jejím rozhodujícím vlivu, jaký sehrávala v právu anglických kolonií v Severní Americe a rovněž v průběhu amerického boje za nezávislost, při vytváření Ústavy USA (čtrnáctý dodatek) a ústav jednotlivých členských států USA. Analyzován je ohlas Magny Carty v judikatuře Nejvyššího soudu USA, jakož i v mnoha dalších státech světa podstatně ovlivněných angloamerickou právní kulturou. Stranou pozornosti nezůstává ani význam vzdáleného odkazu Magny Carty pro konkrétní ústavní vývoj a ústavnost států kontinentální Evropy.
 
Klíčová slova:Magna Carta Libertatum, platnost Magny Carty, vývoj konstitucionalismu, podřízení státní moci právu, předstupeň parlamentu, princip svobody a lidských práv, Rule of Law, Due proces of Law, právní stát, náznak soudní kontroly ústavnosti, životnost Magny Carty ve světovém konstitucionalismu
 
Magna Carta Libertatum – Eight Hundred Years Anniversary
 
Abstract: The article recalls the eight hundred years anniversary of the enactment of the Magna Carta Libertatum. The author highly appreciates the historical and constitutional importance of the Magna Carta Libertatum. The study explains the origins of Magna Carta Libertatum. The article contains the analysis of the structure and general evaluation of the significance of the Magna Carta Libertatum in the development of the globalized constitutionality of contemporary states (the process of participation, negotiation, coordination and cross national constitutional impact). The author especially focuses on those aspects of constitutionality in which Magna Carta Libertatum was the first step to the further constitutional development (gradual development of parliamentarism, basic constitutional principles – Liberty,Human Rights,Democracy,Rule of Law,Due process of Law, Limited government and the concept of the state according to the Rule of Law in Continental Europe). The study explains the origins of judicial review (article 61 of the Magna Carta Libertatum). Very important is the influence of Magna Carta Libertatum during the colonial period in North America. According to the author the American War of Independence was fought to vindicate rights won in England and embodied in the doctrines of Common Law, the Bill of Right and the idea of Magna Carta Libertatum. Very important is the influence of Magna Carta Libertatum during the preparation and enactment of the Constitution of the United States, as symbol of the concept of the sovereign power of the people to impose the will of the government. The Magna Carta Libertatum serves as guide to the meaning of the Due process clause of the Fourteenth Amendment. In the centre of our interest are the citations of the Magna Carta Libertatum in the decisions of the Supreme Court. In conclusion the article deals with the far – off echo of Magna Carta Libertatum in many constitutions of Asia (namely India), Africa and Continental Europe.
 
Key words: Magna Carta Libertatum, development of constitutionalism, power bound by the law, first step to Parliament,Democracy, Liberty,Human Rights, Rule of Law,Due process of Law, continental european concept of the State according to the Rule of Law, embryonic judicial review, living constitution, contemporary constitutionalism and Magna Carta Libertatum Milan Dubovský
 
DUBOVSKÝ, Milan: Supranacionalita a prvky supranacionálnej architektúry
 
s. 465-483
 
Abstrakt: Nazerané z pohľadu svojich adresátov, ustanovujú extra inštitucionálne normatívne akty entít s medzinárodnoprávnym základom jednotné pravidlá určené k vnútroštátnej implementácii, ktoré sa vzťahujú na operátorov poskytujúcich určité služby s cezhraničným presahom, ktorý sú v postavení agentúr štátu, alebo ktorých činnosť je prinajmenšom štátom autorizovaná a štát na ňu dohliada.Medzinárodnoprávny akt môže túto hranicu záväznosti posunúť a adresátmi sekundárnych aktov sa môžu stať explicitne tiež jednotlivci. Iba výnimočne však nachádzame právnu normu s priamym a horizontálnym vnútroštátnym účinkom. Supranacionálna architektúra považuje túto pomknutú hranicu za modus ustálený. Finálny stav zodpovedajúci predstave načrtnutej Krabbem je dosiahnutý reťazením prvkov, ktoré sú v medzinárodnom práve prítomné u obvyklých inštitucionalizovaných systémov a doplnené prvkami odlišujúcimi. Vymedzujúcim je usporiadanie autonómneho a systémovo uzatvoreného „nového“ právneho poriadku s podriadením sekundárnych aktov vlastnému referenčnému rámcu preskúmavania legality, ktorý nie je zbavený funkčních vzťahov so svojou podložnou vrstvou v podobe vnútroštátnych právnych poriadkov.
 
Klíčová slova: supranacionalita, presun suverénnych právomocí, inštitucionálna štruktúra entít s medzinárodnoprávnym základom, normatívny prvok supranacionality, otvorený konštituujúci priestor, jednotlivec, ktorého práva boli dotknuté
 
Supranationality and Elements of Supranational Architecture
 
Abstract: Viewed from the perspective of its addressees, extra institutional normative acts of the entities with international legal basis create uniform rules designated for domestic implementation, which applies to the operators providing certain services with cross-border overlap, which are in the position of state agencies, or the activities which are at least authorized by the State and the State oversees them. International legal act may shift that limit of binding force and individuals may also explicitly become recipients of secondary acts .Only in exceptional cases, however, we find a rule with direct and horizontal effect in national law.Supranational architecture regards this slided limit as a settled. The final state corresponding to the vision outlined by Krabbe is achieved by the chaining of elements which are common in international law and supplemented with differentiating components. The arrangement of autonomous and systemicaly closed „new“ legal order with the subordination of secondary acts is defined as well as its own reference framework of the review of legality and which is not devoid of functional relations with its national laws.
 
Key words: supranationality, transfer of sovereign powers, the institutional structure of entities with international legal basis, normative supranationalism, open-constituting space, an individual whose rights have been affected
 
BROULÍK, Jan: Vztah mezi právem a ekonomií: rozdíly a shody v uvažování
 
s. 484-497
 
Abstrakt: Tato stať se zabývá šesti rozdíly mezi právnickým (především formalisticko-doktrinálním) a ekonomickým (především v podobě analýzy dopadů práva) uvažováním o právních normách, právních institutech a právních systémech. První rozdíl se týká převládajícího směru uvažování mezi obecnějším a konkrétnějším, když v právu převládá uvažování induktivní a v ekonomii deduktivní. Druhý rozdíl se týká pozice pozorovatele vzhledem k právu, když právníci se nacházejí uvnitř práva a ekonomové mimo něj. Třetí rozdíl se týká celistvosti či výsekovosti přístupu k externím souvislostem práva, když právníci preferují přístup holistický a ekonomové redukcionistický. Čtvrtý rozdíl se týká retrospektivnosti či prospektivnosti přístupu, když právníci nahlížejí na právo z ex post perspektivy a ekonomové z ex ante perspektivy. Pátý rozdíl se týká důrazu na jednotlivé případy či jejich skupiny, když právníci preferují analýzu konkrétních případů a ekonomové je raději agregují. Šestý rozdíl se týká preference kategorického či spojitého, když právníci upřednostňují jasně vymezené normy charakteru „buď / anebo“ a ekonomové tíhnou k méně ostrým hranicím. Provedená analýza ukazuje, že některé z těchto rozdílů jsou nicméně pouze zdánlivé nebo se týkají pouze určitého aspektu práva či ekonomie. Zejména o právu totiž platí, že některé jeho vlastnosti nemusí být na první pohled patrné (ex ante dopad právních norem, napětí mezi spravedlností na mikroúrovni a makroúrovni).
 
Klíčová slova: ekonomická analýza práva, právní uvažování, ekonomické uvažování
 
The Relationship Between Law and Economics: Difference and Concord in Reasoning
 
Abstract: The essay deals with six differences between legal (mainly formalist-doctrinal) and economic (policy analysis) reasoning about legal rules, institutes, and systems. The first difference consists in the prevalent direction of reasoning between more and less general, whereby legal reasoning is prevalently inductive and economic reasoning is prevalently deductive. The second difference consists in the position of the observer towards the law, whereby lawyers are positioned within the law and economists outside of it. The third difference consists in the whole-like or segment-like approach, whereby lawyers prefer holist approach and economists prefer reductionist approach. The fourth difference consists in retrospectiveness or prospectiveness of the approach, whereby lawyers view the law from the ex post perspective and economists from the ex ante perspective. The fifth difference consists in the emphasis on particular cases or their categories, whereby lawyers prefer analysis of particular cases and economists prefer to aggregate. The sixth difference consists in preferring the categorical or the continuous, whereby lawyers prefer bright-line rules and economists tend to work with less clear distinctions.Nevertheless, the performed analysis reveals that some of the differences are only illusory or relate to only a particular aspect of law or economics.Mainly law has properties that are not obvious at first sight (ex ante effect of legal rules, tension between justice at micro-level and macro-level).
 
Key words: economic analysis of law, legal reasoning, economic reasoning
 
KORPÁŠ, Eduard: Pozor! Ochranca bez štítu
 

s. 498-518
 
Abstrakt: V sústave súdnictva Slovenskej republiky, vertikálne orientovanej ideou ochrany základných práv a slobôd v (in)štančnom postupe a horizontálne subsidiaritou vzťahu medzi všeobecným a ústavným súdnictvom, je nevykonávanie kontroly ústavnosti zákonov v konaní o individuálnej sťažnosti vnímané ako ustálená doktrína. Táto rysuje hranice vzťahu medzi uplatňovaním právomocí slovenského ústavostrážcu v konaní o súlade právnych predpisov na jednej strane a uplatňovaním jeho právomocí pri kontrole ústavnosti v konaní o individuálnej sťažnosti na strane druhej. Ambíciou prvej časti predloženého príspevku je ozrejmiť rámec nasledujúcich úvah a načrtnúť základné metodologické východiská s cieľom spochybniť v jeho druhej časti uplatňovanie prv označenej doktríny v slovenskom systéme koncentrovanej kontroly ústavnosti. Tretia časť obsahuje postrehy vo vzťahu k prípadným možnostiam riešenia aktuálneho stavu.
 
Kľúčové slová: Ústavný súd Slovenskej republiky, Národná rada Slovenskej republiky, konanie o individuálnej sťažnosti, abstraktná kontrola ústavnosti, konkrétna kontrola ústavnosti
 
Attention! Defender without Shield
 
Abstract: As regards the judicial system of the Slovak Republic, which is vertically oriented by idea of protection of fundamental rights and freedoms and horizontally by idea of subsidiary relationship between general and constitutional judiciary, the Constitutional Court of the Slovak Republic is not authorized to review the constitutionality of a statute under the individual complaint procedure. Such competence belongs to the Constitutional Court of the Slovak Republic only under the art. 125 of the Constitution of the Slovak Republic. It is a relatively established doctrine. The ambition of the first part of this article is to clarify the framework of subsequent considerations and to outline the methodological basis. The aim of it is to call into question the performance of this doctrine with respect to the Slovak system of constitutional review what is the subject of the second part of this contribution. The third part presents possible solutions related to the current situation.
 
Key words: Constitutional Court of the Slovak Republic, National Council of the Slovak Republic, individual complaint procedure, abstract review, concrete review
 
MORS VENIT VELOCITER
 
Zemřel profesor Stanislav Balík (Professor Stanislav Balík Passed Away)

s. 519-520
 
RECENZE /REVIEWS
 
LOUTOCKÝ, Pavel: Myška Matěj. Veřejné licence. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2014. Spisy Právnické fakulty MU, řada teoretická, Edice Scientia, č. 497, 248 s.

 
s. 521-524
 
TOMÁŠEK, Michal: Richard Král et alii. Zbytečně zatěžující transpozice – neodůvodněný gold-plating směrnic EU v České republice. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2014, 99 s.

s. 525-526
 
ŠVECOVÁ, Adriana: Starý Marek. Přední klenot zemský. Větší zemský soud království českého v době rudolfínské. Praha: Auditorium, 2014, 412 s.
 
s. 526-529
 
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
JURČÍK, Radek: Zpráva z konference „Implementace nových zadávacích směrnic v České a Slovenské republice a související ekonomické a právní aspekty“
 
s. 530-533