www.pravnik.eu

Vyhledávání/8/2015

STATI / ARTICLES
 
SEHNÁLEK, David: Působení zahraničních škol v České republice aneb „studujte práva v Praze, Brně“

 
s. 625-636
 
Abstrakt: Článek se zabývá problematikou specifickou pro Českou a Slovenskou republiku. Slovenské univerzity často přímo či prostřednictvím spolupráce s českými institucemi zajišťují univerzitní vzdělání v České republice na základě slovenské akreditace. Otázkou pak je, zda je taková činnost přípustná v dosahu unijního a českého práva. Dále je problematický fakt, zda lze takto získané slovenské diplomy vydané českým studentům studujícím v České republice uznat na základě směrnice o uznávání odborných kvalifikací. Autor analyzuje tuto problematiku pohledem unijního práva regulujícího poskytování služeb a svobodu usazování, včetně související judikatury Soudního dvora. Dochází k závěru, že unijní právo v zásadě nebrání možnosti nepovolit takovou činnost, tedy že umožňuje členskému státu zabránit obcházení národního systému akreditací. Pokud jde o uznávání kvalifikací, autor je toho názoru, že příslušná směrnice by měla být interpretována s ohledem na své znění a účel. Jako taková může být vzata v potaz pouze v těch situacích, kdy je dán dostatečně efektivní vztah mezi institucí poskytující příslušné vzdělání a zemí, kde je toto vzdělání poskytováno.
 
Klíčová slova: uznávání odborných kvalifikací, efektivní vztah, systém akreditací, univerzitní vzdělávání, diplomy
 
Involvement of International Schools in the Czech Republic, or “Study the Law in Prague, Brno”
 
Abstract: The article deals with a problem specific for Slovak and Czech Republic. The Slovak universities, via their branches or in cooperation with Czech institutions in the Czech Republic, offer university degree education under the Slovak law. The question is whether such activity is permissible under both the EU and Czech law. Another question is whether Slovak diplomas acquired by Czech students studying in the Czech Republic at institutions approved under the Slovak law are equal to Czech diplomas and as such shall be recognized under EU directive on the recognition of professional qualifications. The author analyses the regulation of provision of services and freedom of establishment and relevant case law of the Court of Justice and takes the view that EU law generally does not exclude the possibility to restrict the provision of such foreign education in the Czech Republic under the Czech law. As far as the recognition of professional qualifications is concerned, the author concludes, that the directive shall be interpreted according to its text and goal, meaning, that it can be applied only in situations where genuine and sufficient link between the law, according to which the university is entitled to provide the education, and actual place of education exists.
 
Key words: recognition of professional qualifications, genuine link, system of accreditation, university degree education, diplomas
 
DRGONEC, Ján: Neústavnosť ústavných zákonov v podmienkach Slovenskej republiky

s. 637-661
 
Abstrakt: Parlament môže prijať ústavný zákon, ktorý odporuje Ústave SR vtedy, ak nedodrží ústavné podmienky prijatia ústavného zákona, alebo ak prijme ústavný zákon bez ústavného zmocnenia na prijatie ústavného zákona, alebo ak prijme ústavný zákon porušujúci materiálne jadro ústavy. V takom prípade neústavný môže byť aj ústavný zákon priamo novelizujúci ústavu.V každom prípade podmienkou neústavnosti je ústavná intenzita porušenia ústavy neústavným ústavným zákonom. Pretože Ústava SR nemá výslovne určené jadro, ale ide i implikované materiálne jadro, treba ho identifikovať interpretáciou a aplikáciou práva.Základom implikovaného materiálneho jadra Ústavy SR musia byť ustanovenia čl. 1 ods. 1 a ods. 2 Ústavy SR.
 
Kľúčové slová: neústavné ústavné zákony, procesné príčiny nesúladu, neústavné ústavné zákony ad hoc, neústavné ústavné zákony prijaté bez ústavného zmocnenia, implikované materiálne jadro Ústavy Slovenskej republiky, neústavné ústavné zákony porušujúce materiálne jadro, vyvodená pôsobnosť Ústavného súdu Slovenskej republiky, identifikácia prvkov implikovaného materiálního jadra
 
The Unconstitutionality of the Constitutional Amendments in the Slovak Republic
 
Abstract: Parliament is able to adopt constitutional law violating Constitution of the Slovak Republic if the constitutional terms for amending the Constitution are not complied with, or if the Parliament is not empowered to adopt constitutional law , or if the constitutional law infringes the material core of the Constitution. In the latter case even the constitutional law directly amending Constitution might be unconstitutional. At any rate the unconstitutionality is relevant only if it is of constitutional intensity. As the Constitution of Slovakia draws it’s foundations on the implied material core, the material core must be identified with a help of interpretation and application of law. The foundation of the implied material core rests with the provisions of Article 1, para 1 and 2 of the Slovakian Constitution.
 
Key words: unconstitutional constitutional laws, procedurally unconstitutional constitutional laws, unconstitutional constitutional laws ad hoc, unconstitutional constitutional laws not provided for by the Constitution, implied material core of The Slovak Constitution, unconstitutional constitutional laws breaking the implied material core of the Slovak Constitution, derived competence of the Constitutional Court of Slovakia for judicial review of the constitutional amendments, identification of implied components within the material core
 
BENKO, Radoslav: Vplyv charty základných práv EÚ na formovanie ústavnoprávnej štruktúry EÚ na pozadí rozhodnutia Súdneho dvora vo veci Melloni

s. 662-676
 
Abstrakt: Po 9 rokoch od jej slávnostného vyhlásenia Európskym parlamentom, Radou a Komisiou v Nice, počas ktorých si postupne nachádzala svoju cestu v argumentácii Súdneho dvora a po dlhodobom zamýšľaní sa nad jej právnou relevanciou a významom, sa Charta základných práv Európskej únie nadobudnutím platnosti Lisabonskej zmluvy stáva právne záväzným nástrojom ochrany základných práv. Jej uplatňovanie, ako právne záväzného prameňa primárneho práva EÚ, sprevádza dlhodobo formovaný právny rámec únijnej ochrany základných práv vyplývajúci z ich uznania za všeobecné zásady práva Únie. Tento rámec prispieva k formovaniu účinkov, rozsahu a spôsobu uplatňovania Charty základných práv Európskej únie v jej novej etape existencie. Predmetom zamerania príspevku je analýza výkladu článku 53 Charty základných práv Európskej únie Súdnym dvorom EÚ. Vo veci Melloni sa Súdny dvor vyjadril k postaveniu Charty základných práv Európskej únie vo vzťahu k iným nástrojom ochrany základných práv, konkrétne voči vnútroštátnym ústavným štandardom ochrany základných práv. Autor sa v príspevku zamýšľa nad dopadmi výkladu predmetného článku Charty základných práv Európskej únie na systém ochrany základných práv v Európe, predovšetkým nad možnosťou členských štátov uplatniť svoj ústavný štandard ochrany základných práv na úkor únijného štandardu. Kľúčové slová: Charta základných práv Európskej únie, vnútroštátne ústavné štandardy ochrany základných práv, čl. 53 Charty základných práv Európskej únie, princíp prednosti práva Európskej únie, národná ústavná identita členských štátov

The Impact of the Charter of Fundamental Rights of the European Union on the Constitutional Architecture of the European Union in the Light of Melloni case
 
Abstract: Nine years after its solemn proclamation by the European Parliament, the Council and the Commission, in Nice, during which it gradually made its way into the Court of Justice’s legal reasoning and after longstanding discussion on its legal relevance and importance, the Charter of Fundamental Rights of the EU, enters into force and becomes legally binding instrument of fundamental rights protection by the Lisbon Treaty. Its application, as legally binding source of EU primary law, is accompanied by gradually formed framework of EU fundamental rights protection steaming from their recognition as general principles of EU law. This framework contributes to the determination of its legal effects, the scope and the way of its application in its new era of existence. The paper focuses on the analysis on the interpretation of Article 53 of the Charter of Fundamental Rights of the EU by the Court of Justice of the EU. In the Melloni case, the Court of Justice expressed its view on the relationship between the Charter of Fundamental Rights of the EU and other instruments of fundamental rights protection, specifically towards the national constitutional standards of fundamental rights protection. The paper discusses the consequences of the Court of Justice’s interpretation of the above mentioned article of the Charter of Fundamental Rights of the EU, particularly the possibility of the Member States to apply their own constitutional standards of fundamental rights protection at the expense of the union standard.
 
Key words: Charter of Fundamental Rights of the European Union, constitutional standards of the fundamental rights protection, Article 53 of Charter of Fundamental Rights of the European Union, principle of primacy of EU law, national constitutional identity of the Member States
 
INFORMACE / INFORMATION
 
SCHELLONGOVÁ MACHOŇOVÁ, Ivana: Předběžná opatření smluvních orgánů OSN: Účinný nástroj ochrany lidských práv?
s. 677-687

 
Abstrakt: Smluvní orgány OSN mohou v rámci posuzování stížnosti jednotlivců na porušení lidských práv stanovených příslušnými smlouvami přijmout tzv. předběžná opatření za účelem zamezení nenapravitelné újmy obětem domnělého porušení lidských práv. Nejčastěji tato opatření přijímají Výbor pro lidská práva a Výbor proti mučení v případech vyhoštění či extradice, pokud v zemi původu hrozí riziko mučení či ohrožení života. Předběžná opatření jsou rovněž požadována za účelem odložení výkonu trestu smrti, je-li ve stížnosti napadáno porušení práva na spravedlivý proces, z vážných zdravotních důvodů či zachování tradičního způsobu života původního obyvatelstva. Před rozhodnutím o vydání předběžného opatření musí příslušný výbor posoudit prima facie přijatelnost oznámení, zejména vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků. Předběžné opatření nepředjímá rozhodnutí výboru o přijatelnosti a meritu stížnosti a může být kdykoli výborem odvoláno, zejména pokud smluvní strana předloží informace potvrzující, že důvody pro takovéto opatření neexistují či již pominuly. Pokud jde o plnění předběžných opatření, Výbor pro lidská práva opakovaně konstatoval, že nesplnění žádosti o předběžná opatření představuje porušení smluvních závazků vyplývajících z Paktu a Opčního protokolu. Nicméně výbory disponují pouze omezenými prostředky, jimiž mohou plnění předběžných opatření vynucovat. Přesto jsou předběžná opatření potenciálně účinným instrumentem ochrany lidských práv, zejména v kritických případech nebezpečí ohrožení na životě či rizika mučení.
 
Klíčová slova: lidská práva, smluvní orgány, předběžná opatření, zákaz mučení

The United Nations Treaty Bodies Interim Measures: An Effective Instrument of Human Rights Protection?
 
Abstract: While dealing with individual communications, the United Nations treaty bodies can issue requests for interim measures to prevent irreparable harm for victims of alleged human rights violations. The Human Rights Committee and the Committee against Torture mostly adopt such measures in deportation or extradition cases where a victim might face a risk of torture or deprivation of life.Interim measures have also been issued in order to stay of execution in death penalty cases where there were allegations of denial of a fair trial, in cases of serious health concerns or preservation of traditional way of life of indigenous people. Committees have to access prima facie admissibility of the communication before considering request for interim measures, especially exhaustion of domestic remedies. A request for interim measures does not imply determination of admissibility or merits of the communication and might be withdrawn, especially upon a submission from the State party proving that reasons for granting interim measures do not exist or have elapsed. As for compliance, the Human Rights Committee repeatedly found violations of provisions of the Covenant and the Optional protocol for non-compliance with interim measures requests.However, Committees have only limited means to enforce their decisions.Nevertheless, interim measures could be efficient tool of human rights protection against a life-threatening danger or a risk of torture.
 
Key words: human rights, treaty bodies, interim measures, prohibition of torture
 
RECENZE / REVIEWS
 
HAPLA, Martin: Machalová, Tatiana – Večeřa, Miloš – Havránek, Jaromír – Hlouch, Lukáš – Sobotka, Martin – Sobek Tomáš. Aktuální otázky metodologie právního myšlení. Praha: Leges, 2014, 336 s.
 

s. 688-689
 
ŠVECOVÁ, Adriana: Duchoňová Diana – Duchoň Michal. Zločin v meste. Kriminalita a každodennosť v ranonovovekom Pezinku. Bratislava: Pro Historia – Historický ústav SAV, 2014, 197 s.
 
s. 690-693
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
CISKO, Lukáš. Medzinárodné sympózium právo – obchod – ekonomika


s. 694-702