www.pravnik.eu

Vyhledávání/12/2014

STATI / ARTICLES
 
KOSAŘ, David: Rozvrh práce: klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců a nezbytný předpoklad nezávislosti řadových soudců
 

s. 1049-1076
 
Abstrakt: Rozvrh práce je na první pohled interní dokument sestavovaný na každém soudě, který má však obrovský dopad na fungování českého soudnictví a tím i ústavněprávní dimenzi. Rozvrh práce totiž nestanoví jen pravidla pro prvotní přidělování spisů, ale rovněž nastavuje pravidla pro následné přerozdělování spisů, určuje složení senátů, rozhoduje o specializaci jednotlivých soudců a senátů a rozhoduje o tom, kdo bude členem velkých senátů obou kolegií na Nejvyšším soudě a rozšířených senátů na Nejvyšším správním soudě. Tento článek argumentuje, že rozvrh práce je důležitým předpokladem soudcovské nezávislosti a klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců. Za tímto účelem analyzuje nejen trestní a kárná řízení se soudci týkající se rozvrhu práce, ale i zkušenosti se zneužíváním přidělování věcí v době komunistického režimu a relevantní judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Na závěr článek dospívá k závěru, že současná úprava rozvrhu práce je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny a čl. 82 odst. 1 Ústavy a předkládá další náměty ke změně stávající praxe.
 
Klíčová slova: rozvrh práce, právo na zákonného soudce, nezávislost soudců, specializace soudců, korupce soudců, soudní funkcionáři
 
The “Work Schedule”: A Precondition for Judicial Independence and a Tool against Judicial Corruption
 
Abstract: This article shows that the so-called “work schedule” (rozvrh práce), an internal document compiled at each Czech court for each calendar year, has a tremendous impact on the functioning of the Czech judiciary and concerns constitutional values. It does not merely determine case assignment, but also reassignment of cases, the composition of panels, specialization of judges, and the composition of grand chambers at the Supreme Court and the Supreme Administrative Court. This article thus argues that the work schedule is an important precondition for judicial independence and operates as a tool against judicial corruption. It analyses criminal prosecution as well as disciplinary motions against Czech judges, but also draws insights from the abuse of case assignment during the communist era and builds on the relevant case law of the Constitutional Court of the Czech Republic and the European Court of Human Rights. Finally, this article provides recommendations on how to improve the existent practice and amend the Czech Act on Courts and Judges.
 
Key words: right to legal judge, judicial independence, specialization of judges, judicial corruption, court presidents
 
ŠEJVL, Michal: Antické a středověké kořeny pojmu právního státu
 
s. 1077-1100
 
Abstrakt: Článek se zabývá hledáním počátků pojmu právního státu od antiky do vrcholného středověku. Prezentuje koncepce pocházející z legislativních textů, právnické literatury i filozofických děl (zejména Platóna, Aristotela, Cicerona, ale i Jana ze Salisbury a Tomáše Akvinského) v tomto velmi dlouhém období, aby ukázal, že antice i středověku byla vlastní myšlenka omezení arbitrární vlády právem, jinými slovy vázanosti panovníka či „státu“ právními pravidly. V závěru pak upozorňuje na zásadní rozdíly mezi antickým a středověkým chápáním vztahu práva a „státu“ na straně jedné a moderním chápáním tohoto vztahu na straně druhé (jde především o to, že moderní době je vlastní odlišování práva od jiných normativních systémů jako je morálka či náboženství, což je antice a středověku cizí, cílem moderního práva je zajistit soužití uvnitř lidské společnosti, nikoli výchova ke ctnosti jako třeba v antice, moderní právo počítá s rovností mezi lidmi na rozdíl od antiky a středověku, smyslem ideje moderního právního státu je ochránit jedince jakožto nositele lidských práv před svévolí státu, což opět v antice a středověku chybí, když smyslem právních omezení moci politického společenství či jeho vládce je spíše zachovat stabilitu společenství). Zároveň se však zdůrazňuje to, že na mnohé antické a středověké myšlenky se navazuje i v moderní době, byť dochází k jejich reinterpretaci v odlišném společenském a politickém kontextu.
 
Klíčová slova: právní stát, Rechtsstaat, rule of law, antické právo, středověké právo, omezená vláda
 
Ancient and Medieval Roots of the Concept of the Rule of Law
 
Abstract: The main topic of this article is the genealogy of the concept of the rule of law since ancient times until the late Middle Ages. It presents conceptions originating from legislative texts, juridical literature and philosophical writings (especially of Plato, Aristotle, Cicero, John of Salisbury and Aquinas) in order to show that in ancient and medieval times it was firmly accepted that arbitrary power shall be limited by law, in other words the idea of binding character of law for the ruler or “state”. In conclusion it describes fundamental differences between ancient and medieval conceptions of the rule of law on the one hand and modern conceptions (namely the modern difference between law, morality or religion, different goals of the modern state that lies no more in the education to virtue or in preparation for the eternal life and the fact that modern rule of law wants to protect an individual as a subject of human rights against state power, while ancient or medieval conceptions of the rule of law rather wanted maintain the stability of society).However, the conclusion emphasizes that many ancient and medieval ideas concerning rule of law were influential even in modern times and have been reinterpreted in new contexts.
 
Key words: rule of law, Rechtsstaat, ancient law, medieval law, limited government
 
TICHÝ, Luboš: Sociální dialog: privatizace evropského pracovního zákonodárství?
 
s. 1101-1116
 
Abstrakt: Sociální partneři, tj. zástupci zaměstnanců na straně jedné a orgánů EU, Komise a Rady na straně druhé, hrají v rámci evropského pracovně právního zákonodárství velmi významnou úlohu, obdobně jako v rovině tarifních čili kolektivních smluv v zákonodárstvích členských států. Mluví se především o flexibilizaci pracovního zákonodárství. V rovině evropské však jde o zcela mimořádný fenomén, neboť s ohledem na v článku prokazovanou normativní povahu sociálními partnery uzavřených dohod dochází k pozoruhodnému jevu: sociální partneři (představitelé zaměstnanců a zaměstnavatelů v tzv. sociálním dialogu) se stávají zákonodárci a v důsledku toho dochází k jakési privatizaci legislativní činnosti EU (viz čl. 155 SFEU). Článek se zabývá nejen povahou uvedených dohod, které zkoumá v kontextu celé sociální politiky EU a pojmu sociálního státu, ale i otázkami údajného deficitu demokratické legitimace, a reprezentativnosti sociálních partnerů – základními slabinami tohoto tzv. paralelního zákonodárství. Dovozuje možnou, i když omezenou právní ochranu proti porušením evropského práva dohodami a zabývá se též jejich prováděním, za které odpovídá členský stát. Konečně se navrhuje překonání nedostatku spočívajícího v chybění procesních pravidel při přijímání dohod sociálních partnerů.
 
Klíčová slova: sociální dialog, „privatizace“ legislativy EU, dohoda jako sekundární pramen práva s normativním účinkem
 
Social Dialogue: Privatisation of European Labour Legislation?
 
Abstract: The social partners, i.e. the representatives of the employees on one hand and the authorities of the EU, the Commission and the Council of the EU on the otherd, play a very significant role within the European labour-law legislative process, just as they do in the area of tariff or collective agreements in the legislature of the member states.What is especially talked about is the flexibilisation of the labour legislature.At the European level, this is, however, a very unique and extraordinary phenomenon, as in regards to the normative character of the agreements agreed upon by the social partners and as is shown in the article, a remarkable event occurs: the social partners (the representatives of the employees and the employers within the social dialogue) become law makers and as a result of this, a certain privatisation of the legislative activity of the EU takes place (see Art.155 TFEU). The article deals not only with the character of the mentioned agreements which it analyses in the context of the entire social policy of the EU and the term of a social state, but also with questions of the presumed deficit of representativeness of the social partners, i.e. the basic weaknesses of this so-called parallel legislative process. It infers the possible if limited protection against a violation of European law by the agreements and it also deals with their application, which is the responsibility of the member state. Finally it suggests to overcome the shortcomings consisting of the lack of procedural rules through agreement among the social partners.
 
Key words: social dialog, “privatization” of the EU legislation, social agreement as a secondary source of law with a normative effect
 
FAIX, Martin: Od práva na sebaurčenie k unilaterálnej secesii?

 
s. 1117-1132
 
Abstrakt: Koncept sebaurčenia národov je hodný odbornej pozornosti z viacerých dôvodov. Vo svojich začiatkoch predstavoval politický cieľ, z ktorého sa postupne vyvinul jeden zo základných kameňov systému medzinárodného práva, normatívne zakotvený v Charte OSN, či ďalších dôležitých dokumentoch, napríklad v Paktoch z roku 1966.Napriek tomuto pozoruhodnému vývoju a významu zásady sebaurčenia ako pravidla s účinkom erga omnes však jej obsah a rozsah aplikácie mimo obdobie dekolonizácie ostávajú nejasné.V súčasných diskusiách o legálnosti odštiepeneckých tendencií v Európe, či už v prípade Krymu, Katalánska či Škótska, právo na sebaurčenie pôsobí nielen ako ich živná pôda, ale je používané často jako hlavný argument, o ktorý sa legalita týchto snáh opiera. Je tak zrejmé, že zásadným sa stáva hľadanie riešenia zásady sebaurčenia a zásady územnej celistvosti. Kým časť súčasnej doktríny medzinárodného práva kladie dôraz na zásadu územnej celistvosti štátu a obmedzuje preto realizáciu zásady sebaurčenia na jeho vnútornú dimenziu, tj. v rámci existujúceho štátneho útvaru, iná časť odborníkov považuje v prípade existencie zvláštnych okolností za možnú i unilaterálnu secesiu. Tento príspevok predostrie argumenty v prospech kompromisného riešenia, ktoré nepodporuje exkluzivitu či subordináciu medzi oboma kľúčovými zásadami, ale naopak požaduje a stavia na ich vzájomnej koordinácii.
 
Klíčová slova: sebeurčení, územní celistvost, vznik státu, secese, Krym, Skotsko, Katalánsko
 
From the Right to Self-Determination towards the Unilateral Secession?
 
Abstract: The concept of self-determination is an issue worth analysis for several reasons.First, it went through a remarkable change from a political goal to one of the cornerstones of the current international legal system. Secondly, despite its current position as a binding erga omnes-rule of international law, which is enshrined in the most important documents such the UN-Charter or the human rights Covenants of 1966, its content and scope of application in the post-colonial world remain problematic. Most vivid discussions, heated up by current secessionist tendencies in Europe, concern the conflict between the principle of determination and the principle of territorial integrity.One part of the current doctrine restricts the realization of self-determination to an internal mode, which entitles people autonomy and similar arrangements. It is however the other group of writers, which in exceptional circumstances considers also the external dimension of self-determination as legal, even in the form of unilateral secession. This contribution pleads for reconciliation of the two principles by finding solutions, which do not foster the exclusivity and/or subordination in the relationship between them, but coordination.However, taking into account the importance and broadness of the questions to which no clear answer could be found yet, self-determination will continue to constitute a challenge in practice, as well as in the doctrine of international law.
 
Key words: self determination, territorial integrity, unilateral secession, creation, states, Crimea
 
RECENZE / REVIEWS
 
KYSELA, Jan: Kubát Michal – Lebeda Tomáš a kol. O komparativní politologii a současné české politice. Praha: Karolinum, 2013, 162 s.
 
s. 1132-1135
 
URBAN, Michal: Marmor Andrei. Social Conventions: From Language to Law. Princeton: Princeton University Press, 2009, 186 s.
 
s. 1135-1138
 
ŠVECOVÁ, Adriana: Kleňová Veronika. Substitutio vulgaris a sloboda vôle v práve rímskom. Všeobecné náhradníctvo v prameňoch rímskeho práva s dôrazom na justiniánske Digesta. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 206 s.
 
s. 1138-1142
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA /CONFERENCES AND REPORTS
 
PRCHAL, Petr: Sekce práva duševního vlastnictví, Konference Olomoucké právnické dny 2014
 

s. 1143-1146
 
CISKO, Lukáš: Stretnutie katedier obchodného práva Českej republiky a Slovenskej republiky v Plzni
 

s. 1146-1152