www.pravnik.eu

Vyhledávání/8/2014

STATI / ARTICLES
 
BELLING, Vojtěch: Pojem suverenity a jeho relevance v éře postnacionálního vládnutí

 
s. 609-642
 
Abstrakt: Zpochybnění či popření „klasických“ pojmů politické teorie a ústavního práva, jako je (národní) stát či suverenita, jejíž koncept se stal těžištěm debaty o postvestfálské státnosti, se staly běžným topos akademické diskuse posledních dvou desetiletí. Zatímco David Held si v roce 1996 postěžoval, že teoretici demokracie se takřka nevěnují otázce, nakolik může stát zůstat v centru myšlení o demokracii, stal se od té doby vztah mezi státem, demokracií a suverenitou předmětem řady zásadních prací. Poststrukturalističtí kritici suverenity, její redefinice v „metodologickém kosmopolitismu“, stejně jako radikálně-pluralistická transformace suverenity do podoby plurálních „nároků na suverenitu“ jsou výzvou pro klasická chápání tohoto pojmu. Přesto nemohou ani současné přístupy k „pozdní“ suverenitě postvestfálské epochy uniknout zásadním logickým obtížím při popisu kritických situací, v nichž se politické entity buď rekonstituují, nebo zachraňují před vlastním zánikem prostřednictvím mimořádných opatření porušujících jejich vlastní pravidla. V tomto článku se pokouším obhájit relevanci pojmu suverenity, nikoli však jako konceptu popisujícího materiální povahu mocenských vztahů, nýbrž jako normativního pojmu, jehož smysl spočívá v imaginaci sociální a politické reality. Suverenita jako prostředek této imaginace umožňuje legitimizaci politických systémů, v níž lze uchovat paralelní vztah mezi principem demokracie a principem právního státu, který je v alternativních konceptech legitimity zásadně zpochybněn.
 
Klíčová slova: suverenita, stát, legitimita, kosmopolitismus, radikální demokracie
 
The Concept of Sovereignty and Its Relevance in the Era of Post-National Governance
 

Abstract: It became a topos of academic debate of last two decades to question or even contest “traditional” concepts of the political theory and constitutional law like the (nation-)state and the sovereignty, whose notion became the focal point of the debate about post-Westphalian statehood. While David Held stated yet in 1996, that the scholars on democracy “have not seriously questioned whether the nation-state itself can remain at the centre of democratic thought,“ the relation between nation-state, democracy and sovereignty had been elaborated in several major works since then. The poststructuralist critic of sovereignty, the redefinition of its term in “methodological cosmopolitism” as well as radical-pluralist transformation of sovereignty into multiple “sovereignty claims” are challenging classical understandings of sovereignty. However, the new approaches to the “late” sovereignty of post-Westphalian period cannot escape major logical difficulties in dealing with critical situations, in which political units are either re-constituting themselves or are saving themselves before a destruction with the means of emergency measures breaching their own rules. In this article, I try to defend the relevance of the concept of sovereignty, not as a description of the material quality of power relations but as a normative concept whose sense consists in the imagination of social and political reality as a unity. This form of imagination is a precondition for any conception of legitimacy of a constituted order with a balance between the rule of law and democracy. It is precisely this balance, that is endangered by current alternative conceptions of legitimacy without sovereignty.
 
Key words: sovereignty, state, sovereignty, cosmopolitism, radical democracy
 
KŘEPELKA, Filip: Dvacet let spolupráce členských států při konzulární (nikoli ale diplomatické) ochraně občanů Evropské Unie ve světě

 
s. 643-664

Abstrakt: Podle zřizovacích smluv se občané Evropské unie těší diplomatické a konzulární ochraně zastupitelských úřadů jiných členských států v nečlenských státech, kde chybí zastupitelský úřad jejich domovského státu. Po dvaceti letech se nicméně ukazuje, že související spolupráce se omezuje na konzulární pomoc. Diplomatické působení ve prospěch občanů jiných členských států je vzácné. Jejich diplomatická ochrana zcela chybí. Při nich lze totiž stěží spolupracovat jak kvůli slabosti nadnárodního občanství ve srovnání se státní příslušností, tak kvůli jejich poskytování na základě uvážení. Členské státy roky zanedbávaly oznámení a ozřejmění této jedinečné mnohostranné spolupráce nečlenským státům. Nynější snaha vytvořit podrobná pravidla konzulární spolupráce prostřednictvím směrnice naráží na skutečnost, že mnohé členské státy (včetně Česka) nemají právní rámec pro mnohé druhy konzulární pomoci vlastním občanům. Členské státy také obtížně nacházejí shodu ohledně role Evropské unie. Meze integrace se ostatně odrážejí v zachování diplomatických styků mezi členskými státy samotnými a v pokračování konzulární pomoci vlastním občanům pohybujícím se v Evropské unii.
 
Klíčová slova: Evropská unie, konzulární pomoc, diplomatická ochrana, občanství a státní příslušnost
 
Twenty Years of Cooperation of the Member States in Consular Protection (but not in Diplomatic Protection) of Citizens of the European Union in the World
 
Abstract: According to the founding treaties, citizens of the European Union enjoy diplomatic and consular protection by missions of other member states in non-member states where a mission of their home state is absenting. Twenty years later, however, it is obvious that related cooperation is restricted to consular assistance.Diplomatic interventions in favour of nationals of the other member states are rare. Their diplomatic protection is missing absolutely. It is hard to cooperate in these activities due to weakness of supranational citizenship if compared with nationality and due their discretionary nature. The member states failed for years to notify and clarify this specific multilateral cooperation to non-member states. Recent effort to set detailed rules of consular cooperation with a directive encounters lack of legislation addressing many types of consular assistance to their own nationals in many member states (included Czechia). The member states also hardly find consensus on the role of the European Union. The limits of integration are reflected in retention of diplomatic relations among the member states and in continuation of consular assistance to their own nationals moving within the European Union.
 
Key words: European Union, consular assistance, diplomatic protection, citizenship and nationality
 
MALÍŘ, Jan: Odpovědnost veřejné moci za porušení mezinárodních závazků v českém právu aneb mezi tím, co je, a tím, co není
 

s. 665-688
 
Abstrakt: V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku. Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 10 Ústavy. Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francií a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu.
Klíčová slova: odpovědnost veřejné moci za škodu, porušení mezinárodních závazků, Česká republika, Francie, Polsko
 
State Liability in Tort with Respect to Breaches of International Undertakings under Czech Law, or between What Is And What Is Not
 
Abstract: In the last years, the relationship between Czech and international law has been substantially redefined. By now, The Czech Republic shall be obliged to respect its undertakings under international law (Art 1-2 Constitution), published treaties ratified upon the consent of the Parliament shall be “the part of the legal order”with precedence over any conflicting provision of the Acts of the Czech Parliament (Art 10 Constitution), and, under the case-law of the Czech Constitutional Court, treaties on human rights shall have the same rank as the provisions of domestic constitutional law. However, legal consequences of these transformations are still subject to debate. This is also true of the liability of the Czech State in tort for breaches of its international undertakings. The present article argues such liability shall be recognized at least with regard to treaties coming in the ambit of Art 10 Constitution. This view is supported by comparison with France and Poland, or States, which, under comparable constitutional setting, have come to recognize such liability in tort, an, also by reference to the rule of law principles which the Czech Constitutional Court views as the key legal ground for the existence of the State liability in tort.
 
Key words: State liability in tort,breach of international undertakings,Czech Republic,France,Poland
 
DISKUSE / DISCUSSION
 
SVOBODA, Karel: Procesní připomínky k novému režimu osvojení nezletilého
 

s. 689-695
 
Abstrakt: Osvojení nezletilého patří mezi právní instituty, jejichž podstata byla v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku pozměněna zásadním způsobem. Proto autor článku přistoupil k bližší analýze tohoto institutu a pokusil se předpovědět, zda a do jaké míry půjde o pozitivní změny. Článek pojmenoval problematické body nové úpravy osvojení. Zdůraznil zejména, že nová úprava může vést k rozmělnění řízení o osvojení na jednotlivá dílčí řízení (§ 427 ZŘS), což povede k prodloužení procesu osvojení. Autor článku je přesvědčen, že nově koncipovaná povinnost soudu ustanovit osvojenci i několik opatrovníků zároveň, nezabezpečí zájmy osvojence lépe než dosavadní úprava. Kriticky se staví i k řízení o dohledu nad úspěšností osvojení (840 NObčZ) v podobě, v níž byl do nového práva zanesen. Také časově neomezenou možnost osvojence a osvojitele podat návrh na zrušení nezrušitelného osvojení „pro rozpor se zákonem“ autor nepokládá za vykročení správným směrem.
 
Klíčová slova: osvojení, opatrovník, zákonný zástupce, osvojitel, osvojenec, nezletilý
 
Procedural Comments on the New Regime of Adoption of a Minor Child
 
Abstract: Adoption of a minor child is one of the legal institutions was significantly changed with the adoption of the new Civil Code (NCC). This is why the author of this article closely analyzes the institute in order to be able to predict whether such changes will bring about positive change or not. This article highlights that the new rules could lead to the dilution of the adoption procedure (§ 427 NCC). This would lead to an extension of the process of adoption. The court is required to establish several guardians at the same time for one child. This fact, however, does not automatically lead to the improvement of the status of the adopted child. Author also critiques the procedure for supervision success of the rate of adoption (§ 840 NCC) in the form in which it was entered into the new law. Also the time-unlimited possibility possibility for the adoptee and the adopter to submit a proposal for the abolition of irreversible adoption due to violation of the law,“ reasons is something the author does not consider as a step in the right direction.

Key words: adoption, guardian, legal representative, adoptive, adoptee, minor child
 
 
MORS VENIT VELOCITER
 
Za Marií Kalenskou (For Marie Kalenská)
 

s. 696-697
 
Zemřel Ján Švidroň (Ján Švidroň Passed Away)
 

s. 698-699
 
JUBILEUM / JUBILEE
 
Václav Pavlíček osmdesátiletý (Václav Pavlíček is Eighty Years of Age)

 
s. 700-701
               
RECENZE / REVIEWS
 
KYSELA, Jan: Hamuľák O. Integrující se Evropa a suverenita České republiky. Olomouc: Acta Iuridica Olomucensia, 2013, 133 s.

 
s. 702-704
 
MOSNÝ Peter – JÁGER, Róbert: Gábriš T. Dočasné súdne pravidlá Judexkuriálnej konferencie z roku 1861. Bratislava: Wolters Kluwer, 2014, 508 s.
 
s. 705-706
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
TOMÁŠEK, Michal: Mezinárodní seminář „Vývoj práva v propojeném světě“ Soul, 12. května 2014

 
s. 707-709
 
NAVRÁTIL, Petr: Výroční konference o evropském právu 2014
 
s. 709-710