www.pravnik.eu

Vyhledávání/7/2014

STATI / ARTICLES
 
PFEIFFER, Magdalena: Kde bydlí právnická osoba? Obvyklý pobyt a bydliště právnických osob z perspektivy evropského mezinárodního práva soukromého

 
s. 521-536
 
Abstrakt: Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob. Článek krátce shrnuje pojetí obvyklého pobytu a bydliště fyzických osob a soustředí se na pojmy obvyklého pobytu a bydliště osob právnických. Oba pojmy jsou pro účely mezinárodního práva soukromého ve vztahu k právnickým osobám definovány, jejich definice však vyšší míru právní jistoty účastníků poměrů s mezinárodním prvkem nezajišťují. Obvyklý pobyt je primárně definován jako místo ústřední správy právnické osoby, bydliště jako místo ústřední správy nebo sídlo nebo hlavní provozovna. Definiční pojmy však v rámci příslušných unijních nařízení již dále vymezeny nejsou. Článek poukazuje na skutečnost, že při současné komplikované struktuře nadnárodních skupin společností, může být velmi obtížné v případě koncernů s jistotou předvídat zejména místo ústřední správy, což se odráží ve větší míře nejistoty ohledně rozhodného práva a mezinárodně příslušného soudu.
 
Klíčová slova: evropské mezinárodní právo soukromé, hraniční určovatel, obvyklý pobyt, bydliště, právnická osoba, obchodní společnosti, koncerny
 
Where Does a Legal Person Live? Habitual Residence and Domicile of Legal Persons from the Perspective of European Private International Law
 
Abstract: The article deals with the two connecting factors currently of most importance in European private international law – habitual residence and domicile. When determining either habitual residence or domicile for the purpose of any of the European Regulations adopted within the Framework of private international law, a distinction must be made between natural and legal persons. The article summarises briefly the concept of habitual residence and domicile of natural persons and concentrates on the notions of habitual residence and domicile as applied to legal persons. It shows that despite the fact that both are defined in Regulations for the purposes of private international law, their definitions do not necessarily mean a higher degree of legal certainty in crossborder relations. Habitual residence is primarily defined as place of central administration of a legal person, domicile as either place of central administration or statutory seat or principal place of business. However, these autonomous terms are not defined or specified any further in the respective EU Regulations. The article further draws attention to difficulties that might appear when determining a place of central administration of a holding company that is part of a complicated supranational corporate structure, leading to a higher degree of legal uncertainty with respect to the law that applies and the court that has jurisdiction.
 
Key words: European private international law, connecting factor, habitual residence, domicile, legal person, company, holding company
 
MRÁZEK, Josef: Mezinárodní právo v kybernetickém prostoru
 
s. 537-561

Abstrakt: Počet různých kybernetických operací v kybernetickém prostoru včetně kybernetických útoků roste. Kybernetické hrozby představují závažná rizika jak pro státní, tak i soukromý sektor a některé z nich mohou ohrozit kybernetickou bezpečnost jednotlivých států a případně i mezinárodní bezpečnost jako celek. Kybernetické útoky tvoří různé činy narušující, omezující nebo ničící počítače a počítačové sítě. V těchto případech lze některé kybernetické útoky zřejmě přirovnat k ozbrojenému útoku ve smyslu čl. 51 Charty OSN. Existuje silná tendence k vojenskému řešení kybernetické bezpečnosti. NATO vyvíjí způsobilost a možnosti ke kybernetickému vedení války na novém „bojišti“. USA vytvořily Kybernetické velení jako součást své vojenské strategie. Tato studie se zabývá kybernetickou bezpečností, kybernetických útokem a kybernetickými zločiny a všímá si i nejednotné interpretace kybernetických pojmů. Jedinou mezinárodní úmluvou je v tomto ohledu Evropská úmluva o kybernetickém zločinu. Podle názoru autora každá činnost v kybernetickém prostoru musí být v souladu s mezinárodním právem, i když speciální mezinárodní normy zatím neexistují. Základním tématem práce je, kdy kybernetický (počítačový) útok může představovat použití ozbrojené síly (casus belli), které se může rovnat „ozbrojenému útoku“, vyvolávajícímu právo na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN.
 
Klíčová slova: kybernetické operace, kybernetický útok, kybernetická bezpečnost, kybernetický zločin, kybernetický prostor, kybernetické válčení
 
Cyber Space and International Law
 
Abstract: The number of different cyber operations including cyber attacks are rising. Cyber threats represents serious risks to both public and private sectors, endangering cyber security of individual states and international security as a whole. Cyber attacks consists of various actions desrupting, denying or destroying computers and computers networks. There is also a growing tendency for militarization of cyber security.NATO is developing policies and capacity armed at cyberwarfare as a new “battlefield”. The USA established Cyber Command as a part of “National military strategy”. Some cyber attacks may be equated to armed attack with following response under the law of armed conflicts. This study is dealing with cyber security, cyber attack and cyber crimes. The only existing international convention in this respect is the European Convention on Cybercrime. In the author’s view any activity in cyber space must comply with the rules of international law. The crucial question of this study is when the cyber (computer) attack may constitute use of force (casus belli) which amounts to an armed attack implicating a right to self defense under Art 51 of the UN Charter. The reply is in some serious cases positive.
 
Key words: Cyber operations, cyber attack, cyber security, cyber crime, cyber warfare
 
KOPAL, David: Ústavní soud ČR a kontrapunktní principy: jaké je naladění ústavního ochránce vůči evropskému právu?
 
s. 562-582
 
Abstrakt: Tento příspěvek se zaměřuje na vztah evropského a českého práva s ohledem na teorie ústavního pluralismu na základě judikatury Ústavního soudu České republiky. Jeho cílem je zjistit, do jaké míry je postup Ústavního soudu v souladu s teorií ústavního pluralismu Miguela Poiares Madura, respektive zjištění, zda je podle Ústavního soudu jeden právní řád nadřazen jinému, nebo ne. První část práce pojednává o možných přístupech ke vztahu vnitrostátního a evropského práva obecně. Poté následuje podrobnější popis Madurovy teorie. Ten se zaměřuje především na její východiska a rozbor základních pojmů, které tvoří podstatu této teorie. V dalších částech dochází k analyzování vybraných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky týkajících se evropského práva na podkladě uvedené teorie, zejména na základě jejich tří principů: pluralismu, koherence a univerzality. Příspěvek se zaměřuje na otázky, které tvoří základ vztahu mezi evropským a českým právním řádem. Mezi tyto patří například otázky suverenity a přenosu pravomocí. Důležitou oblastí je také vztah Ústavního soudu ČR k Soudnímu dvoru Evropské unie a k jeho evropským protějškům.
 
Klíčová slova: vztah evropského a českého práva, ústavní pluralismus, ústavní právo, Ústavní soud České republiky, přednost práva EU
 
Czech Constitutional Court and Contrapunctual Principles
 
Abstract: This contribution addresses the relationship between European and Czech law with regard to the theory of constitutional pluralism on the basis of the case law of the Constitutional Court of the Czech Republic. Its aim is to determine to what degree is approach of the Constitutional Court compatible with the Miguel Poiares Maduro’s theory of constitutional pluralism, respectively to determine whether the Constitutional Court considers that one legal order should prevail over another or not. The first section of the paper discusses the possible approaches to the relationship between national and European law generally followed by a more detailed description of Maduro’s theory. The description focused mainly on assumptions and analysis of the basic concepts that form the basis of this theory. In the next sections the selected decisions of the Czech Constitutional Court concerning European law are analyzed on the basis of the mentioned theory, in particular on the three basic principles: pluralism, coherence and universality. The contribution focuses on issues that form the basis of the relationship between European and Czech law. These issues include, for example, the questions of sovereignty and the transfer of powers. An important area is also the relationship between the Constitutional Court and the CJEU and also its relationship with his European counterparts.
 
Key words: relationship between European and Czech law, constitutional pluralism, constitutional law, Czech Constitutional Court, primacy of EU Law
 
ŠMIHULA, Daniel: Efektívnosť spoločenských organizácií, právnych systémov a ich kolaps
 
s. 583-599
 
Abstrakt: Článok sa venuje otázke posudzovania účinnosti právnych a iných spoločenských systémov z pohľadu matematicko-štatistických zákonitostí. (Nie z pohľadu zaužívanej „ekonomickej analýzy práva“, pre ktorú táto závisí od obsahu práva.) Autor sa domnieva, že v prípade rastu počtu prvkov v systéme (vrátane právnych noriem v právnom systéme) náklady na systém rastú rýchlejšie než príjem zo systému. V jednom momente preto celkový zisk zo systéme začne klesať, lebo nové pridané prvky už spôsobujú pokles celkového zisku. Ak takýto vývoj pokračuje, dosiahne sa stav, keď náklady prevýšia príjmy a systém môže skolabovať. Takémuto vývoju je možné zabrániť len zvyšovaním kvality jednotlivých prvkov a znižovaním nákladov na ich činnosť.Právny systém nie je vylúčený z pôsobenia týchto zákonitostí. Znamená to, že zvýšená legislatívna činnosť a produkcia nových a nových právnych noriem – v prípade ak nedôjde ku kvalitatívnej revolúcii – začne znižovať funkčnosť a efektívnosť právneho systému, ktorý môže dokonca skolabovať.
 
Kľúčové slová: efektívnosť právneho systému, matematicko-štatistické zákonitosti fungovania systému, kolaps spoločenských systémov, inovácia a reformy práva
 
Effectiveness of Social Organisation, Legal Systems and their Collapse
 
Abstract: The article deals with the evaluation of effectiveness of legal and other social systems. The used method can be described as a “mathematical and statistical approach” and does not belong to traditional “economics of law” in which the effectiveness depends on contents of law. The author supposes that in the case of the numerical growth of components in any system (including legal norms in legal system) costs of the system grow more quickly than gains from the system. In a certain moment therefore the profit from the existence of the system starts to decline because each new added component costs more than a value it can produce. If such a development continues the systém reaches a situation when costs of the system are higher than gains from its existence. The system can collapse. The society can prevent such a development only by increasing of quality of individual components and by decreasing of operating costs. The legal system is not excluded from impacts of these principles. It means that an increased legislative activity and a production of new and new legal norms – without a significant qualitative revolution – will decrease functionality and effectiveness of the legal system which could even collapse.
 
Key words: effectiveness of legal system, mathematic and statistical principles of system functioning, collapse of social systems, inovation and a reforma of law
 
RECENZE / REVIEWS
 
PAUKNEROVÁ, Monika: Sánchez Cordero J. A. (ed.). The 1970 UNESCO Convention. New Challenges. La convención de la UNESCO de 1970. Sus nuevos desafíos. México: Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de investigaciones jurídicas. Serie Doctrina jurídica No. 675, 2013, 417 s.

 
s. 600-603
 
HORÁK, Ondřej: Tauchen J. – Kazda J. Bibliografie vybraných právnických časopisů a sborníků 1918–1989. Brno: Masarykova univerzita, 2013, CD ROM
 
s. 604-605

 KRUPOVÁ, Tereza: Gerloch A. – Kysela J. a kolektiv. 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, 391 s.
 
s. 605-606