www.pravnik.eu

Vyhledávání/4/2014

STATI / ARTICLES
 
HOLLÄNDER, Pavel: Právní filosof Viktor Knapp, aneb mezi pomíjivostí a trváním


s. 265- 286
 
Abstrakt: 100. výročí narození Viktora Knappa je příležitostí připomenout jeho právně-filosofické dílo. Knapp byl civilistou, právním filozofem, teoretikem, logikem, informatikem. Zformuloval řadu problémů, jež se staly v právní vědě předmětem rozsáhlých diskusí: patří mezi ně otázka chápání právní odpovědnosti, pojmu systém práva a hledisek jeho utváření, založení oboru právní kybernetiky, později právní informatiky, úvahy o mezích algoritmizace právního myšlení, pochopení zvláštností právního jazyka a právního pojmosloví, jakož i vytváření právního tezauru, vymezení obsahu jednotlivých právně-normativních modalit, především různých alternativ chápání modality dovolení, zkoumání logické teorie otázek, definicí, teorie argumentace, právní a etické otázky medicínského experimentu. Knappův přístup k právní filosofii byl analyticko-sociologický. Reagoval jím na řadu právně-filosofických výzev: např. konflikt mezi spravedlností a právem nachází u něj, obdobně jak je tomu u H. Harta, vyústění v pojmu autokorigování nespravedlivého práva.
 
Klíčová slova: analyticko-sociologická filosofie práva, nacistická filosofie práva, marxistická filosofie práva, přirozené a pozitivní právo, pojem autokorigování nespravedlivého práva
 
Legal Philosopher Viktor Knapp: between Transience and Continuance
 
Abstract: Birth centenary celebration of Viktor Knapp is the reason for reminder of his work in the field of philosophy of law. Knapp was interesting for civil law, for philosophy and theory of law, for legal logic, for legal informatics.He formulated a lot of fundamental legal questions, e.g. question of understanding of responsibility, question of legal system.He grounded a branch of legal informatics in Czech legal thinking, analyzed legal language, legal argumentation, etc. Typical for Knapp was an analytical and sociological approach to philosophy of law. He responded by it on the philosophical challenges, e.g. on the conflict between positive and nature law similarly as H.Hart with the concept of self-correction of unjust in law.
 
Key words: analytical and sociological approach to philosophy of law, self-correction of unjust in law, Nazi philosophy of law,Marxist philosophy of law
 
SVOBODA, Pavel: Eroze konceptu kategorických požadavků v PRÁVU EU

s. 287-308
 
Abstrakt: Ze čtyř svobod vnitřního trhu EU existují výjimky, popř. vynětí ze zákazu omezování těchto svobod. Přestože tyto výjimky jsou taxativně vyjmenovány v zakládacích smlouvách EU, judikatura Soudního dvora EU jejich seznam postupně rozšiřuje, aniž by bylo přesně jasné, zda jde o výjimky či vynětí a kde k tomuto rozšiřování taxativního seznamu vzal Soudní dvůr pravomoc. Navíc tak Soudní dvůr činí velmi nejednoznačně, používá nejednotnou terminologii (nejčastěji kategorické požadavky či legitimní zájem) a ukládá nejednotné podmínky aplikace nových výjimek. Soudní dvůr tak jednak rozostřuje hranici mezi výjimkami podle primárního práva a kategorickými požadavky, jednak vytváří konkurenční koncepty, jejichž poměr ke kategorickým požadavkům je velmi nejasný. Tento článek předkládá argumenty, podle nichž je koncepční vyjasnění zkoumaných rozporů velmi potřebné. Empirismus je zajisté v určité míře přítomen v jakékoliv judikatuře, nicméně výše uvedená existenciální analýza kategorických požadavků vede spíše k závěru o určitém „impresionismu“ na straně Soudního dvora, dojmové kazuistice, která má málo společného s právní jistotou a terminologickou rigiditou. Uvedené doktrinální rozpory mají i své praktické důsledky: mají-li vnitrostátní soudy být i soudy unijního práva a spolu se Soudním dvorem zajišťovat dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv, potřebují minimálně jasnou vizi toho, co je legální překážka a co ji ospravedlňuje. Vnitrostátní soudy totiž dlouhodobě kladou Soudnímu dvoru předběžné otázky spíše na proporcionalitu vnitrostátních překážek než na jejich právní základ. Je načase, aby se tyto soudy začaly ptát i na právní podstatu dovolávaných výjimek. Nápravu by bylo lze nejjednodušeji požadovat od samotného Soudního dvora, aby svojí judikaturou tyto problémy vyjasnil. Pokud jde o rozostřování hranice mezi výjimkami primárního práva a kategorickými požadavky, nic ovšem nebrání ani členským státům, aby zrušily taxativnost smluvních výjimek a vytvořily legální prostor pro soudní extenzi seznamu těchto výjimek; vložení slova „zejména“ do příslušných ustanovení Smlouvy o fungování je to nejmenší, co lze pro nápravu výše popsaného zmatku udělat.
 
Klíčová slova: kategorické požadavky, výjimky a vynětí ze svobod vnitřního trhu EU, proporcionalita, nediskriminace
 
Erosition of the Mandatory Requirements Concept in EU Law
 
Abstract: The four freedoms of the EU internal market are subject to exceptions, respectively to exemptions from the prohibition of restrictions on those freedoms. Although these exceptions are exhaustively enumerated in the EU founding treaties, case law of the EU Court of Justice gradually expanded their list, without being clear on whether it deals with exceptions or exemptions and on which powers it founds such an extention of the founding treaties.Moreover, the Court is very ambiguous and inconsistent as to the terminology used (usually categorical requirements or legitimate interest) and as to inconsistent conditions prescribed for application of new exceptions. The Court thus blurs the boundary between the Treaties-based exceptions and categorical requirements, and it creates competing concepts whose relationship to the categorical requirements is very unclear. This article presents arguments according to which a conceptual clarification of the examined contradictions is very necessary. Empiricism is certainly to some extent present in any case law, however, the above mentioned existential analysis leads to conclusions on a certain “impressionism” of the Cout of Justice’s case law that has little to do with legal certainty and terminologal rigidity. The analysed doctrinal differences also have practical implications: if national courts are the courts  of EU law and, together with the Court are to ensure coherence in the interpretation and application of the founding treaties, they need at least a clear vision of what is a legal obstacle to the said four freedoms and how it can be justified. National courts have since long asked the Court of Justice for preliminary rulings on proportionality rather than on the legal basis of the national obstacles. It’s time that the national courts began asking questions related more to the legal nature of the examined exceptions. Remedy to the problem would be most simply be that the Court itself brings clarification to its case. As for the blurring of boundaries between primary law exceptions and categorical requirements, nothing precludes Member States to abolish the exhaustive character of exceptions list and thereby to create legal space for judicial extension of these lists by inserting the words like “in particular” in the relevant provisions of the Treaty on the Functioning of the EU.
 
Key words: categorical requirements, exceptions and exemptions from the EU internal market freedoms, proportionality, non-discrimination
 
MALOVÁ, Darina – STEUER, Max: Sloboda prejavu v Slovenskej republike: Analýza vybraných súdnych rozhodnutí
 
s. 309-325

Abstrakt: Štúdia skúma spôsoby zdôvodňovania rozhodnutí slovenských súdov v prípadoch kolízie dvoch základných práv, slobody prejavu a osobnostných práv. Prostredníctvom obsahovej analýzy vybraných rozhodnutí slovenských súdov prevažne z rokov 2010–2013 sme rozobrali používanie (1) ontologických, tj. filozofických a teoretických zdôvodnení v prospech slobody prejavu, (2) uplatnenie princípu proporcionality a (3) odkazovanie na predpisy o ľudských právach, konkrétne na Ústavu SR a Európsky dohovor o ľudských právach.Naše zistenia naznačujú, že v závislosti od spôsobu zdôvodňovania existujú dva odlišné prístupy súdov k rozhodovaniu pri konflikte týchto dvoch práv. Rozdiely medzi nimi sa najviac ukazujú při používaní druhého a tretieho spôsobu zdôvodnenia, keďže na skúmanej vzorke šesťdesiatich rozhodnutí sme zistili, že súdy, ktoré sa odvolávajú na tieto dve skupiny argumentov, častejšie rozhodnú v prospěch slobody prejavu. Súvislosť medzi spôsobom zdôvodnenia a verdiktom rozhodnutia pri používaní ontologického zdôvodňovania je menej výrazná, paradoxne napriek tomu, že pomáha zdôrazniť dôležitosť práva na slobodu prejavu.Na záver naša štúdia poukazuje na možnosti ďalšieho výskumu týkajúceho sa vplyvu rozličných druhov zdôvodnenia na postavenie a význam práva na slobodu prejavu v Slovenskej republike.
 
Freedom of Speech in the Slovak Republic: Analysis of Selected Judicial Decisions

Kľúčové slová: sloboda prejavu, osobnostné práva, súdne rozhodnutia, princíp proporcionality
 
Abstract: This study examines how Slovak courts justify their decisions in the cases of conflicts of the two basic rights: freedom of speech and personal rights.Via content analysis of sixty verdicts issued by courts in 2010–2013, we analysed (1) the frequency of ontological argumentation, i.e. philosophical and theoretical justifications of free speech, (2) application of the principle of proportionality and (3) reference to human rights provisions, namely the Constitution of the Slovak Republic and the European Convention on Human Rights and Fundamental Freedoms.Our findings suggest that, depending on the method of reasoning, there are two different approaches of the courts to the conflicts between these two rights. The key difference lies in the application of the second and third type of justification, because the examination of our samples indicates that the courts, which use these two arguments, are more often inclined to decide in favour of the free speech. The relationship between the type of justification and the verdict of the court by using the ontological justification is less pronounced, although, paradoxically, it helps to stress the importance of the right to free speech. In conclusion, our study outlines the possibilities of further research concerning the influence of the different forms of justifications on the position and strength of freedom of speech in Slovakia.
 
Key words: freedom of speech, personal rights, justifications, judicial decisions, principle of proportionality
 
DISKUSE / DISCUSSION
 
PĚCHA, František: Několik poznámek k triádě o obsahu vlastnického práva – je triáda o obsahu vlastnického práva opravdu výplodem právního stalinismu?


s. 626-329
 
Abstrakt: Zatímco nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. popisuje obsah vlastnického práva v § 1011 velmi stručně slovy: Vše, co někomu patří, všechny jeho hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím, pak dřívější občanský zákoník č. 40/1964 Sb. byl v tomto směru podrobnější, když stanovil, že vlastník je oprávněn v mezích zákona předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním (§ 123 cit. zákoníku). Šlo prakticky o zakotvení klasické vlastnické triády, což někteří právní teoretici kritizují (jako veteš nebo dokonce výplod stalinismu). Autor tento negativní postoj nesdílí a snaží se dokázat na konkrétních případech, že mu tato triáda účinně pomáhala při úvahách o náplni vlastnického práva, o jeho elasticitě i o různých právních institutech, které tuto náplň omezují, případně doplňují. Dle jeho názoru je i nadále v právně-teoretických úvahách i v praxi použitelná.
 
Klíčová slova: občanský zákoník, triáda, vlastnické právo
 
Notes on the Triad of Ownership Rights – is it really a product of Stalinist rule?
 
Abstract: While the new Civil Code (No. 89/ 2012 Coll.) describes the content of property rights in very brief words in § 1011: Everything belongs to someone, all of its tangible and intangible, is his property the former Civil Code (No. 40/1964 Coll.) on the other hand is more detailed in this matter, stating that the owner is entitled, within the boundaries of this law, to hold the subject of his property, use it, enjoy its fruits and benefits, and dispose of it (§ 123 cit. Code). It practically enshrines the classic triad of ownership, which some legal theorists criticize (as rags or even a figment of Stalinism). The author does not share this negative attitude, and tries to prove using specific cases that this triad has effectively helped in considering the content of property rights, its elasticity or different legal institutions that restrict the content. In his opinion, this triad is still applicable in the legal- theoretical considerations and practical application.
 
Key words: Civil Code, triad, the right of ownership
 
MORS VENIT VELOCITER
 
Za Vladimírem Kopalem (Flor Vladimír Kopal)

 
s. 330-331
 
ZEMŘEL BOHUMÍR ŠTĚDROŇ (Bohumír Štědroň died)
 
s. 332-333
 
RECENZE / REVIEWS
 
BLAHOŽ, Josef: Müllerová H. – Stejskal V. Ochrana zvířat v právu. Praha: Academia, 2013, 490 s.


s. 334-337
 
ŠVECOVÁ, Adriana: Bada M. Život v Žiline v zrkadle jej mestskej knihy. VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied: Bratislava, 2011, 137 s.
 

s. 338-341
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS Zpráva z konference „Subsidiarity and its Discontents“ konané v Ústavu státu a práva AV ČR
 
s. 342-344

 
CISKO, Lukáš: Medzinárodné sympózium Právo – Obchod – Ekonomika
 
s. 344-348