www.pravnik.eu

Vyhledávání/2/2014

STATI / ARTICLES
 
ŠMEJKAL, Václav: Doktrinální souboj o evropský antitrust – odkud kam směřuje soutěžní politika a právo EU?

 
s. 89-111
 
Abstrakt: Výzkum doktrinálního základu antitrustu EU se v současnosti těší zvýšené pozornosti. Je to vyvoláno posuny v chápání a zacílení ochrany soutěže, které přinesla Lisabonská smlouva, ale také proces globalizace a nynější hospodářská krize. Ta je dle mnohých zároveň hlubokou krizí dnešního modelu kapitalismu. EU je tak opět v procesu hledání těch správných cílů ochrany hospodářské soutěže, do něhož se vrátila po období tzv. modernizace, které mělo vést ke konvergenci antitrustu EU a USA na společném základu zformovaném na učení neoliberální chicagské školy. Z pohledu historie nejde o neznámý vývoj, neboť soutěžní politika a právo EU tradičně sledovaly širší paletu ne vždy souladných cílů, jak je též ukázáno v této studii. Otázkou dne je, zda po odeznění hospodářské krize se antitrust EU vrátí k tomuto tradičnímu pojetí, nebo se pokusí navázat na svou neoliberální modernizaci s důsledným zacílením na blahobyt spotřebitele, či zda bude hledat nový standard, který smíří jeho akumulovanou zkušenost a konstantní judikaturu s realitou globální soutěže na světově propojených trzích. Studie se nejprve věnuje otázce, jak přímo a do jaké hloubky mohou doktríny antitrustu ovlivnit soutěžní politiku a právo EU.Následně analyzuje vývoj antitrustu EU z hlediska jeho ovlivnění určitou doktrínou antitrustu či diskursem hospodářské politiky. Závěrečná část je věnována nynějšímu přístupu Evropské komise a Soudního dvora EU k otázce cílů, které by aktuálně měl antitrust EU sledovat.
 
Klíčová slova: soutěžní politika, soutěžní právo, antitrust, Evropská unie, Evropská komise, ordoliberalismus, chicagská škola
 
The Doctrinal Battle for European Antitrust – from where to where the EU Competition Policy and Law is Heading
 
Abstract: Research on ideological foundations of antitrust has been enjoying an increased attention in recent times. This is due to the shift in understanding of the meaning and focus of protection of competition brought about by the Lisbon Treaty, but also due to the processes of globalization and the current economic crisis, which, according to many, is also the crisis of the current model of capitalism. The EU is once more is search for proper goals of competition protection after a period of modernization that should have aligned its antitrust with the US one, on the common ground formed by the Chicago neoliberal school. In a historical perspective the current situation is not new for the EU as its competition policy has often been pursuing a variety of goals, as it is demonstrated in an overview provided by the paper. The question of the day is whether after the current crisis is over the EU antitrust would shift back to its traditional multi-purpose approach, or will resume its neoliberal modernization endeavor, or would it rather look for a new standard that could unite its past experience and case law with the reality of the global competition in globalized markets. The paper deals firstly with the question of how deeply any doctrine of antitrust can ever affect the EU competition policy and law. Subsequently, it analyzes the development of the EU antitrust through its historical meetings with different doctrines and discourses of competition protection and regulation. The final sections focuses on the current position of the Commission and the Court of Justice of the EU, as well as on the debate about what should be the goal of antitrust today and in the post-crisis period.
 
Key words: competition policy, competition law, antitrust, European Union, European Commission, ordoliberalism, Chicago school
 
ZBÍRAL, Robert: Koncept národní identity jako nový prvek ve vztahu vnitrostátního a unijního práva: poznatky z teorie a praxe
 

s. 112-133
 
Abstrakt: Respekt Evropské unie k národní identitě členských států byl součástí evropské integrace od počátků a byl výslovně zmíněn již v Maastrichtské smlouvě. Teprve významné rozpracování konceptu v čl. 4 odst. 2 SEU ve znění Lisabonské smlouvy však přineslo zlom v pojetí národní identity a jejím použití v širším vztahu vnitrostátního a unijního práva. Národní identita je v současnosti úzce propojena s identitou ústavní a koncept získal právní rozměr, což umožnilo jeho častější využívání v judikatuře ústavních soudů členských zemí i Soudního dvora. Hlavním cílem článku je zodpovědět otázku, jaký praktický dopad má klauzule ukládající EU povinnost respektovat národní identitu členských států na vztah unijního a vnitrostátního práva. Jedná se o obecný derogační prvek využitelný členskými státy, nástroj pro výjimečné situace nebo pouhou proklamaci? Za jakých podmínek se lze na koncept odvolat a které druhy soudů (národní či unijní) jsou příslušné k jeho výkladu? Text analyzuje přípravu klauzule nyní obsažené v čl. 4 odst. 2 SEU, její obsah a dopady. Podrobně je diskutována judikatura ústavních soudů a Soudního dvora vázající se k národní (ústavní) identitě a možnost vzniku jednotného spolupracujícího modelu v přístupu k této záležitosti. V neposlední řadě je koncept národní identity spekulativně testován na kauze tzv. slovenských důchodů. Z provedené analýzy plyne, že klauzule je schopna posloužit jako další styčný bod ve vzájemné komunikaci národních a unijních soudů, potvrzuje se ale zároveň uvodní autorova hypotéza, že koncept reálně není schopen změnit napětí a „poměr sil“ mezi oběma úrovněmi právních řádů.
 
Klíčová slova: národní identita, vztah unijního a vnitrostátního dvora, Soudní dvůr, slovenské důchody, spolupráce soudů
 
The Concept of National Identity as a New Element of the Relationship: Between National and European Union Law: Findings from Theory and Practice
 
Abstract: The EU’s respect for national identity of the Member States has been a part of European integration from its beginning and was expressly declared in the Maastricht Treaty.However it was the elaborate widening of the concept in Art. 4 para 2 TEU (Lisbon Treaty) which brought a change in the nature of national identity and its use in the broader relationship between national and EU law.Currently national identity is closely interrelated with constitutional identity and furthermore the concept gained legal meaning, which allowed its more frequent exploitation in the case law of Member States’ constitutional courts and the Court of Justice. The main aim of the article is to find answer to the question of what is the practical impact of the clause requiring the EU to respect national identity of the Member States on the relationship between national and EU law. Is it a general derogatory principle that might be used by the Member States, tool for extraordinary situations or mere lip-service proclamation? On what conditions is the concept invokable and which court level (EU or national) is appropriate for its interpretation? This text analyses the preparation of the clause now contained in Art. 4 para 4 TEU, its content and impact. The case law of constitutional courts and the Court of Justice related to the national (constitutional) identity is discussed in detail together with the potential emergence of common cooperating model among courts in this matter. Last but not least the concept of national identity is speculatively tested on the Slovak Pensions case . The results show that on one hand the clause is able to serve as another meeting point in the mutual conversations between national and EU courts, and on the other also confirm author’s initial hypothesis that this concept cannot change the identified tensions and „balance of powers“ between both levels of legal orders.
 
Key words: national identity, relationship of EU and national law, European Court of Justice, Slovak Pensions case-law, cooperation of courts
 
KOPECKÝ, Martin: K postavení územního samosprávného celku jako účastníka správního řízení a k aktuálním otázkám posuzování nestrannosti rozhodování ve spojeném modelu veřejné správy
 

s. 134-144
 
Abstrakt: Územní samosprávné celky jako územní veřejnoprávní korporace vstupují s ohledem na diferenciaci svého postavení do právních vztahů veřejnoprávní i soukromoprávní povahy. V oblasti veřejnoprávních vztahů vystupují orgány územních samosprávných celků na straně, která je vykonavatelem veřejné správy, ale v řadě případů jsou samy územní samosprávné celky adresáty veřejné správy. Snahou tohoto článku je zamyslet se nad postavením územních samosprávných celků – obcí a krajů – coby účastníků některých správních řízení, zejména v situacích, kdy ve stávajícím modelu organizace veřejné správy často rozhodují jako správní orgány týchž územních samosprávných celků, a poukázat z pohledu aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu na s tím spojené problémy možné podjatosti úředníků, kteří jsou současně zaměstnanci územních samosprávných celků.
 
Klíčová slova: územní samosprávné celky, účastník správního řízení, nestrannost, nezávislost, správní orgán
 
Regarding the Position of the Territorial Self-governing Unit as a Party to Proceedings and regarding the Issues Related to Assessment of the Impartiality of the Decision Process in a Combined Model of Public Administration
 
Abstract: Territorial authorities as territorial public corporation enter, with regard to the differentiation of their position, in the legal relations both in the public and private domain. In the field of public law, the acting authorities of local government act mostly as executors of public administration, but are in many cases recipients of public administration acts as well. The aim of this article is to reflect on the status of local governments – municipalities and regions – as parties to certain administrative procedures, especially in situations where the existing model of public administration creates situation in which public administration bodies act as organs of the same local units, and to demonstrate, using the current case law Supreme administrative Court, the related problems of how the officials of such bodies may be biased in beeing also employees of the very same local governments.
 
Key words: local governments, party to administrative procedures, impartiality, independence, administrative authority
 
SVAČEK, Ondřej: Postavení soudních rozhodnutí v systému aplikovatelného práva mezinárodního trestního soudu
 
s. 145-159
 
Abstrakt: Předkládaný článek se zabývá problematikou postavení soudních rozhodnutí v systému práva použitelného před Mezinárodním trestním soudem. V úvodní části je pozornost věnována pozici soudních rozhodnutí v systému pramenů mezinárodního práva veřejného a významu a postavení soudních rozhodnutí v rozhodovací činnosti ad hoc mezinárodních trestních tribunálů. Článek se zabývá otázkou, nakolik je pro Mezinárodní trestní soud relevantní bohatá rozhodovací praxe starších ad hoc mezinárodních trestních tribunálů (Mezinárodní trestní soud a externí soudní rozhodnutí), a dále otázkou, nakolik je Mezinárodní trestní soud vázán svými předchozími závěry (Mezinárodní trestní soud a interní soudní rozhodnutí). Autor formuluje závěr, že Mezinárodní trestní soud přistupuje k externím i interním rozhodnutím obdobně jako ad hoc mezinárodní trestní tribunály. Přes přetrvávající neexistenci komplexního a autoritativního posouzení problematiky odvolacím senátem Mezinárodního trestního soudu jsou sledované otázky řešeny jednotně. Článek prostřednictvím zkoumané problematiky nahlíží do narůstající rozhodovací praxe Mezinárodního trestního soudu, které v české odborné literatuře prozatím není věnována větší pozornost.
 
Klíčová slova: Mezinárodní trestní soud, použitelné právo, interní a externí soudní rozhodnutí, precedenty
 
Status of Judicial Decisions in the System of Applicable Law before the International Criminal Court
 
Abstract: Present article deals with the position of judicial decisions within the system of applicable law before the International Criminal Court. In introductory part, the focus is given to status of judicial decisions within the system of sources of public international law, and position of judicial decision in the case-law of ad hoc international criminal tribunals. The article deals with issue, whether rich decision-making practice of older ad hoc international criminal tribunals is relevant for the International Criminal Court (International Criminal Court and external judicial decisions), and issue, whether the International Criminal Court is bound by its previous rulings (International Criminal Court and internal judicial decisions).Author comes to the conclusion that the International Criminal Court approaches external and internal judicial decisions similarly as ad hoc international criminal tribunals. In spite of persisting lack of complex and authoritative assessment by the International Criminal Court’s appeals chamber, these issues have been solved coincidently. Through the analyzed issues, the article observes still-growing case-law of the International Criminal Court, which is for the time being rather neglected in the Czech scholarly literature.
 
Key words: International Criminal Court, applicable law, internal and external judicial decisions, precedents
 
ŠRAMEL Bystrík: Dohoda o vine a treste vo svetle angloamerického „plea bargaining“

s. 160-172
 
Abstrakt: Autor sa vo svojom článku zaoberá inštitútom dohody o vine a treste, ktorý predstavuje absolútne nový prvok zakotvený do českého trestnoprocesného systému.Dohoda o vine a treste ako forma konsenzuálneho riešenia trestných vecí je inštitútom, ktorý je prijímaný pozitívne najmä zo strany predstaviteľov právnej praxe – advokátov či verejných žalobcov.Umožňuje ukončiť trestnú vec pomerne rýchlo a ušetriť pritom nemalé finančné náklady, ktoré je potrebné vynaložiť na riadne súdne konanie.Napriek tomu však treba uviesť, že istá časť odbornej verejnosti, predovšetkým z radov právnej teórie vníma inštitút dohody o vine a treste pomerne kriticky.Dohoda o vine a treste totiž neprináša len pozitíva uvádzané jej presadzovateľmi, ale skrýva v sebe aj tienisté stránky, o ktorých sa na verejnosti veľmi nehovorí. Autor vo svojom článku rozoberá, ako sa po takmer 8 rokoch svojej existencie ujal tento inštitút tzv. vyjednávanej spravodlivosti na Slovensku a hodnotí pohľad slovenskej trestnoprocesnej praxe a právnej vedy na inštitút dohody o vine a treste. Súčasne poukazuje na jeho negatívne aspekty a prostredníctvom analýzy angloamerického procesu plea bargaining dáva do pozornosti skutočný význam a zmysel tohto inštitútu v Anglicku a USA. Práve v týchto krajinách má inštitút dohody o vine a treste svoj pôvod a zohráva v nich nezastupiteľnú úlohu pri riešení protiprávnych konaní právnych subjektov.Kontext uplatňovania tohto inštitútu je v uvedených krajinách však značne odlišný a aj z toho dôvodu autor vyjadruje pochybnosti nad vhodnosťou jeho inkorporácie do právnych systémov krajín kontinentálnej Európy.
 
Agreement on Guilt and Punishment in the Light of the Angloamerican Process of Plea Bargaining

Kľúčové slová: dohoda o vine a treste, vyjednávanie priznania viny, prokurátor, angloamerický právny systém, trestné konanie 
 
Abstract: The author of this article deals with the agreement on guilt and punishment which represents a brand new element in the Czech criminal law system. The agreement on guilt and punishment as a form of consensual solution of criminal cases is an institute that is received positively in particular by the representatives of legal practice – advocates and public prosecutors. It enables to deal with the criminal case rather quickly and to save considerable financial expenses that are needed for a proper trial.Nevertheless, it should be noted that a certain part of the professional community, especially from the ranks of legal theory perceives the institute of the agreement on guilt and punishment rather critically. Agreement on guilt and punishment does not only bring positives referred to by its proponents, but it hides the downsides not discussed in the public. The author analyzes success of the so-called negotiated justice in the Slovak republic and evaluates opinions of Slovak criminal law practitioners and jurisprudence on the institute of agreement on guilt and punishment.He also points out to its seamy side and through the analysis of plea bargaining he shows the meaning and the sense of this process in England and USA. The agreement on guilt and punishment has its origin in these countries and plays an unsubstitutable role in the process of dealing with the criminal cases. The context of application of this institute in these countries,however, is rather different and it is also the reason why the author expresses doubts over suitability of its incorporation into the legal systems of the countries of continental Europe.
 
Key words: agreement on guilt and punishment, plea bargaining, prosecutor,Angloamerican systém of law, criminal procedure
 
RECENZE / REVIEWS
 
MAZÁK, Ján: Tomášek M. – Týč V. a kolektiv. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013, 496 s.
 
s. 173-175
 
BARTOŇ, Michal: Tomoszek, M. Ústavní odpovědnost v ústavním systému Polské republiky. Praha: Linde, 2013, 184 s.
 

s. 175-176
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
JURČÍK, Radek: Zpráva z mezinárodní vědecké konference „Veřejné zakázky a PPP projekty – změny v roce 2013 v České republice, Slovenské republice a v EU“

 
s. 177-180