www.pravnik.eu

Vyhledávání/1/2014

STATI / ARTICLES
 
BÍLKOVÁ, Veronika: Mezinárodní právo obětí terorismu: slibný vývoj, nebo zbytečné tříštění systému?


s. 1-22
 
Abstrakt: Článek se zaměřuje na postupně se formující mezinárodní právo obětí terorismu. Na úvod jsou rozebrány faktory, jež vedly k nárůstu zájmu o danou problematiku – vedle uvědomění si zvláštních potřeb obětí terorismu mezi ně patří celkový trend posilování práv obětí na mezinárodní scéně. Následuje přehled základních pramenů mezinárodněprávní úpravy práv obětí terorismu. Článek se též zamýšlí nad otázkou, jakou povahu práva obětí vlastně mají, tj. zda se jedná o práva lidská, jak jsou tato práva konstruována a zda již tvoří součást právní úpravy de lege lata. Poslední část je věnována obsahu mezinárodněprávní úpravy, a to konkrétně vymezení pojmu „oběti terorismu“ a určení katalogů práv, která jsou, popř. by mohla být těmto obětem přiznána. Článek se celkově k právnímu vývoji v oblasti práv obětí terorismu staví skepticky. Ačkoli tento vývoj má mnohé pozitivní aspekty, v konečném důsledku hrozí vést k fragmentaci mezinárodního práva, resp. práva lidských práv a ztěžuje zformování mezinárodního práva obětí, jehož vznik by byl žádoucí.
 
Klíčová slova: mezinárodní právo, terorismus, oběti, lidská práva, zločiny
 
International Law and Victims of Terrorism: A Promising Development or Useless Fragmentation of the System?
 
Abstract: The paper scrutinizes the emerging international law on victims of terrorism. It starts by laying out the main factors which have provoked the normative development in this area. In addition to the acknowledgment of special needs of victims of terrorism, these factors encompass a more general turn towards the rights of victims at the international level. An overview of the main sources of the legal regulation relating to victims of terrorism is then offered, followed by an analysis of more theoretical aspects of the topics.More specifically, the article contemplates the nature of the rights of victims of terrorism discussing whether these rights are in fact human rights, how they are legally construed and to what extent they make part of the lex lata of international law. Finally, the article analyses the content of the emerging legal regulation, focusing on the concept of “victim of terrorism” and the content of the rights accorded to these victims. In general, the article takes a rather critical stance towards the emergence of a new international law on victims of terrorism. It argues that although such a development would have positive aspects, it would also entail the risk of enhancing fragmentation of international law, and of human rights law, thus hindering the creation of a more general international law of victims.
 
Key words: international law, terrorism, victims, human rights, crimes             
 
GALVAS, Milan – GREGOROVÁ, Zdeňka: Úvahy o problematice liberalizace skončení pracovního poměru v českém pracovním právu
 

s. 23-36
 
Abstrakt: Autoři se zabývají problematikou skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Vycházejí z obecného rámce, který charakterizuje pracovní právo jako zvláštní odvětví soukromého práva. Poukazují na vývojové tendence pracovního práva, které ovlivňují i způsoby skončení pracovního poměru. Zabývají se i mezinárodními a evropskými standardy, které vytvářejí meze pro skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Na základě daného obecného rámce a mezinárodních a evropských standardů pak analyzují právní úpravu skončení pracovního poměru v České republice. Věnují pozornost zejména skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zamýšlejí se nad podmínkami stanovenými v právní úpravě pro výpověď danou zaměstnavatelem. Hlavní pozornost zaměřují na požadavek důvodnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele z pohledu zásady stability pracovního zapojení. Na základě zhodnocení všech aspektu dospívají k závěru, že požadavek na bezdůvodnost výpovědi ze strany zaměstnavatele není akceptovatelný.
 
Klíčová slova: skončení pracovního poměru, limity právní úpravy skončení pracovního poměru, principy právní úpravy skončení pracovního poměru
 
Reflections on the Process of Liberalisation of Termination of Labour Relationship in the Czech Labour Law
 
Abstract: The authors deal with the problems of termination of labour relationship by the employer. They start their analysis from the general framework typical of the labour law as the special branch of private law. They point out the tendency of evolution of labour law influencing also some ways of termination of labour relationship. They also examine the international and European standards creating the limits of the termination of labour relationship by the employer.On the ground of general framework and the international and European standards they analyse legal regulation of the termination of labour relationship in the Czech Republic. They focus especially on the termination of labour relationship by the employer. They examine the conditions that are laid down for the notice given by the employer. They give attention to the requirement of ground when the dismissal is given by the employer from the point of view of the fundamental principle of stability of the employment. On the grounds of evaluating all aspect’s they conclude that the dismissal by the employer without reasons is not acceptable.
 
Key words: termination of labour relationship, limits of regulation of termination of labour relationship, principles of regulation of termination of labour relationship
 
PETR, Pavel: Kondominium aneb splněné přání profesora Cepla
 
s. 37-51
 
Abstrakt: Bydlení patří mezi základní lidské potřeby, byť není normativně jako základní lidské právo vyjádřeno. To nemění nic na faktu, jak zásadní význam pro člověka má. Právní úprava vlastnictví bytů je českému právu známa již od šedesátých let minulého století. Prošla dramatickým vývojem od okrajového institutu až po masovou problematiku, která se dotýká většiny vlastníků bytového fondu. Současné, ale i budoucí problémy souvisejí s pojetím tzv. kondominia (bytového spoluvlastnictví). Stať předkládá různé pohledy na zkoumaný institut. Zahrnuje historickou a dílčí komparativní studii. Vlastnictví bytů již nebude upraveno zvláštním zákonem, nýbrž bude součástí občanského zákoníku. Předkladatelé zákona tak následují nizozemský, belgický, švýcarský, ruský nebo quebecký vzor, kdy vlastnictví bytů není upraveno zvláštním zákonem, ale je součástí obecného kodexu. Kondominiem se rozumí stav, kdy osoba (lhostejno zda fyzická, či právnická) je podílovým spoluvlastníkem pozemku a výhradním vlastníkem bytu jako reálně vymezené části domu, resp. osobou, které svědčí dědičné věcné užívací právo ke konkrétní části pozemku (budovy) – jednotce. Dalším typickým znakem kondominia je nucené členství v právnické osobě, která je založena ke správě společné věci.
 
Klíčová slova: kondominium, bytové spoluvlastnictví, Cepl, osobní užívání, společné části, superficies solo cedit
 
Condominium or Fullfilment of Profesor Cepl’s Wish
 

Abstract: Housing is a basic human need even though it is not normatively expressed as a basic human right. That doesn’t alter the fact that housing is of cardinal importance for human beings. Czech legal system regulates legal regulation on ownership of flats since the sixties of the last century. This legislation has undergone a dramatic evolution from the marginal institution, to the massive issue that affects the majority of the owners of the housing stock. The current, but also the future problems are connected with the concept of so called condominium (housing co-ownership). The paper presents different perspectives on the researched institution. It includes historical and comparative study. The flat ownership won’t be altered by special act but it will become a part of the New Civil Code. The proposers follow the Dutch, Belgian, Swiss or rather Quebec model where the flat ownership does not alter any other special law but is a part of a general code. The term Condominium is understood as a state where no matter if private individual or legal entity is a land shareholder and exclusive owner of a flat, as a legally defined part of the building, or more precisely a person possessing a hereditary property rights to a specific part of a land – unit. Other typical sign of condominium is an obligatory membership in legal entity stared purely for managing the common property. The participation in legal entity takes as long as the existence of property right towards a common property.
 
Key words: condominium, appartment ownership, Cepl, personal usage, common parts, superficies solo cedit
 
BŘICHÁČEK. Tomáš: Doložka flexibility v pravomocích eu a její využívání po Lisabonské smlouvě

s. 52-66
 
Abstrakt: Tzv. doložka flexibility, podpůrná pravomoc obsažená v článku 352 Smlouvy o fungování EU, patří ke sporným prvkům vymezení unijních kompetencí. Na jejím základě je Unie oprávněna přijmout vhodná opatření, ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených zakládacími smlouvami je nezbytná určitá její činnost, přičemž však k tomu smlouvy neposkytují zvláštní pravomoci. Toto ustanovení – dříve úžeji formulované – uvedla do současné podoby Lisabonská smlouva. Článek se jednak podrobně věnuje základním parametrům předmětného kompetenčního zmocnění. Dále analyzuje právní předpisy EU přijaté na jeho základě od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a nové legislativní návrhy Komise za účelem zjištění, jaká je praxe unijních orgánů při jeho využívání, ať už jde o četnost, dotčené oblasti, význam jednotlivých předpisů či dodržování podmínek pro použití předmětné pravomoci. Doložka flexibility je mimořádně širokou až blanketní pravomocí s těžko předvídatelným dosahem. Protiváhou je rozhodovací postup zahrnující mj. požadavek jednomyslnosti v Radě. Dosavadní praxe institucí nepotvrzuje obavy z využívání předmětného zmocnění k nevázanému bujení činnosti Unie. Doložka flexibility byla po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost využívána jen minimálně. Vesměs jde o právní akty, resp. iniciativy nijak zvláště ambiciózní. Problém lze vidět v nekvalitním odůvodnění jednotlivých aktů, pokud jde o prokázání potřeby použití článku 352 ve vztahu k dosažení konkrétního cíle Unie.
 
Klíčová slova: pravomoci EU, doložka flexibility, zásada svěřených pravomocí, primární právo EU, instituce EU
 
The Flexibility Clause (Article 352 TFEU) after the Lisbon Treaty
 
Abstract: The so-called flexibility clause – the subsidiary powers contained in Article 352 of the Treaty on the functioning of the EU – is one of the controversial elements in the delimitation of Union’s powers.Under this legal basis the Union may take appropriate measures to attain one of the objectives set out in the Treaties if those Treaties have not provided the necessary powers. The current wording of the provision – that had previously been more limited in scope – is due to the Lisbon Treaty. This article deals in detail with the basic conditions for the application of the legal basis in question. It also analyses the EU acts adopted under this basis since the Lisbon Treaty has come into force and the new proposals of the Commission in order to identify the practice of EU institutions as regards the application of this provision, whether in terms of frequency, the areas concerned, the importance of the respective acts or the compliance with the conditions for the application of these powers in question. The flexibility clause is an extraordinarily wide or even blanket legal basis with an unpredictable range.On the other hand the decision-making process involves inter alia the requirement of unanimity in the Council. The current practice of the institutions does not confirm the concerns about its use to unrestrained proliferation of the EU action. The legal basis has rarely been used since the Lisbon Treaty has entered into force. Generally, the acts adopted or initiatives presented are not particularly ambitious. There is a problem of low quality in the justification of the acts in terms of proving the need for the application of Article 352 in relation to the achievement of specific objectives of the Union.
 
Key words: EU powers, flexibility clause, the principle of conferred powers, EU primary law, EU institutions
 
RECENZE / REVIEWS
 
HAJN, Petr: David L. Na hranicích práva: Soudcovské eseje. Praha: Nakladatelství Leges, 2012, 192 s.
 

s. 67-68
 
ČERMÁK, Jiří: Matejka J. Internet jako objekt práva: hledání rovnováhy autonomie a soukromí. Praha: CZ.NIC, 2013, 256 s.
 

s. 68-70
 
MARŠÁLEK, Pavel: Wintr J. Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium, 2013, 229 s.
 
s. 70-74
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
FRIEDEL, Tomáš: Právo diskutované v širších souvislostech: Zpráva z mezinárodní konference „Sociology of Law and Political Action“

 
s. 75-77
 
MÜLLEROVÁ, Hana: Zpráva o konání mezinárodního workshopuo implementaci Aarhuské úmluvy

s. 77-79
 
JURÁŠ, Marek: Zpráva z konference Olomoucké právnické dny 2013: Sekce civilněprocesní. Nad českou procesní úpravou soudního přezkumu činnosti orgánů veřejné správy a správním soudnictvím na Slovensku de lege ferenda
 
s. 80-85