www.pravnik.eu

Vyhledávání/3/2016

STATI / ARTICLES

ELIÁŠ, Karel: Dvě pozemkové reformy a státní nabytí vlastnického práva k nemovitostem


s. 209–232
 
Abstrakt: V někdejším Československu došlo po první i po druhé světové válce k dvěma pozemkovým reformám. První pozemková reforma, zahájená v roce 1919, byla na základě zákona č. 142/1947 Sb. revidována. Vzhledem k tomu, že tato revize proběhla v letech 1948 a 1951, uskutečnila se v režii komunistické strany, která se v Československu ujala moci 25. 2. 1948. Totéž platí i o druhé (nové) pozemkové reformě uskutečněné na základě zákona č. 46/1948 Sb. Ve snaze odčinit tehdejší zásahy do majetkových práv založily zákony schvalované po roce 1990 různým osobám práva na restituci majetku odňatého jim v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Aktuálně jde zvláště o zákon č. 248/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. I v této souvislosti má význam zjistit, jakým okamžikem přešlo při uskutečňování zmíněných reforem na stát vlastnické právo. To je problematika, kterou se na základě analýzy dobové i novější judikatury a dalších pramenů zabývá tato studie.
 
Klíčová slova: pozemková reforma, vlastnické právo, naturální vlastnictví, restituce, vyvlastnění

Two Land Reforms and the Acquisition of the Right to Property by the State
 
Abstract: After the first and second World War two land reforms took place in the former Czechoslovakia. The first land reform, launched in 1919, was, based on the Law no. 142/1947 Coll. revised. Given that this revision took place in 1948 and 1951 and under the auspices of the Communist Party, which took power in Czechoslovakia on the 25the of February 1948. The same applies to the second (new) land reform carried out under Law no. 46 / 1948 Coll. In an effort to undo the former interference in property rights, the laws, approved after 1990, established to different persons the right to restitution of property taken by the state in the period from 25th of February 1948 to the 1st of January 1990. Currently, it is the Act no. 248/2012 Coll.On the property settlement with churches which is important in this regard. Even in this context it is important to determine at what moment has the property right been passed on the state during the implementation of the mentioned reforms. This is the question which, based on analysis of historical and recent case law and other sources, is considered in this study.
 
Key words: land reform, property rights, natural property, restitution, expropriation
 
KOUKAL, Pavel: Předvídatelnost, retroaktivita a zpětné působení práva
 
s.233–260
 
Abstrakt: Autor se v příspěvku zabývá institutem retroaktivity v souvislosti s problematikou zpětných účinků v právu. Vychází z teze, že soubor intertemporálních norem je souborem právních principů, které jsou specifické svým aproximativním charakterem. Proto nelze intertemporální normy interpretovat ani aplikovat jako jednoduché právo, ale s pomocí testu propocionality sui generis posuzovat cíl, který normotvůrce sledoval, prostředky, které k dosažení cíle zvolil a poměřovat jej se „zklamanou důvěrou občanů v právo“. Na základě analýzy relevantní judikatury Ústavního soudu autor dospívá k závěru, že tradiční rozlišování retroaktivity na pravou a nepravou je překonané, neboť v konkrétních případech se rozdíl mezi „obecně nepřípustnou pravou retroaktivitou“ a „individuálně nepřípustnou nepravou retroaktivitou“ (tj. neproporcionálním zásahem do zklamané důvěry v právo) stírá. Autor proto navrhuje rozlišovat pouze přípustné a nepřípustné působení práva.
 
Klíčová slova: intertemporální právo, retroaktivita, proporcionalita, právní principy, zpětné účinky v právu, judikatura Ústavního soudu

Predictability, Retrospectivity and Retroactive Effects of the Law
 
Abstract: The author deals with the principle of retrospectivity in connection with the retroactive effects of the law. The author assumes that the set of intertemporal provisions is a set of legal principles that are specific because of their approximate nature. For this reason it is possible neither to interpret nor to apply intertemporal norms as a simple (basic) law, but with the sui generis test of proportionality to assess the legislative intent, the means chosen by the legislator and to compare both with “a disappointed trust in the rule of law”. Based on the analysis of the relevant case-law of the Czech Constitutional Court, the author concludes that the traditional distinction between direct (echte Rückwirkung) and indirect retrospectivity (unechte Rückwirkung) is obsolete, since in specific cases the difference between “generally inadmissible direct retrospectivity” and “individually inadmissible indirect retrospectivity” (i.e. disproportional breach of the trust in the rule of law) is blurred. The author therefore proposes to distinguish only the permissible and impermissible effects of the law.
 
Key words: intertemporal law, retrospectivity, proportionality, legal principles, retroactive effects of the law, case-law of the Constitutional Court
 
DISKUSE/ DISCUSSION
 
HOLLÄNDER, Pavel: Putování po stezkách principu proporcionality: intence, obsah, důsledky

 
s.261–284
 
Abstrakt: Proporcionalita se stala ústavní doktrínou soudů kontinentální Evropy, řady dalších zemí světa, jakož i judikatury smlouvami založených právních systémů, kupř. Evropského soudu pro lidská práva. Její utváření je spjato s dějinami německé konstitucionalistiky 20. století. Vedle subsumpce se tím objevila nová metoda aplikace práva. Alternativa subsumpce nebo proporcionalita v právním myšlení je dána mírou otevřenosti textury subsumpčních podmínek normy. Ústavní katalogy základních práv nabyly podobu reálného objektivního práva, jemuž odpovídají reálná subjektivní veřejná práva. Tato okolnost radikálně otevřela texturu práva, jelikož ústavní principy jsou bez další konkretizace neaplikovatelné. Evropa v této situaci musela najít metodu jejich konkretizace. Nalezla ji v poměřování.
 
Klíčová slova: utváření a vývoj principu proporcionality, subsumpce a proporcionalita, proporcionalita a vztah speciality a obecnosti právní úpravy, konflikt norem a kolize principů, příkaz k optimalizaci a metoda kompenzace
 
Wandering the Paths of the Principle of Proportionality: The Intensions, Content and Implications
 
Abstract: Proportionality has become a doctrine of constitutional courts of continental Europe, and of a number of other countries, as well as of the jurisprudence of contract based legal systems, e.g. European Court of Human Rights. Its formation is closely connected with the history of German constitutionalism of the 20th century.Besides its alternative, subsumption, proportionality has becomes the new method of application of the law.Proportionality or its alternative, subsumption, in the legal thinking is determined by the level of openness of the text of subsumption conditions of legal norm. Constitutional catalogues of fundamental rights acquired the status of real forms of objective law, which correspond with the real subjective public rights. This circumstance radically opens the text of the law, because constitutional principles are not applicable without further specification.Europe had to find a method of concretisation, and found it in the principle of proportionality.
 
Key words: the formation and evolution of the principle of proportionality, subsumption and proportionality, proportionality and relation between special and general legislation, conflict of norms and collision of principles, command to optimize and compensation method
 
MORS VENIT VELOCITER
 
K nedožitým devadesátinám Jana S. Kruliše-Randy (Jan S. Kruliš-Randa Would Be 90 Year)

 
s. 285–286
 
RECENZE/ REVIEWS
 
WINTR, Jan: Tři podnětné knihy k otázkám parlamentarismu

 
s. 287–292
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA/ CONFERENCES AND REPORTS
 
URBAN, Michal: Kulatý stůl s profesorem Jamesem Moliternem na téma „Jak do výuky práva co nejlépe zapojit studenty?“ a navazující ukázková hodina profesní etiky

 
s. 293–295