www.pravnik.eu

Vyhledávání/5/2016

STATI / ARTICLES 

MALENOVSKÝ, Jiří: Hledání šifry k textu, příčinám i důsledkům Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech
 
s. 393–412
 
Abstrakt: Článkem 1 Protokolu č. 15 se doplňuje preambule EÚLP odstavcem, jenž odkazuje na princip subsidiarity a „prostor pro uvážení“. Tento doplněk lze považovat za opatření, jímž se mají rozmělnit kvazifederativní prvky v provádění EÚLP.Úměrně tomu se mají částečně restituovat intergovernmentální pilíře, jež sice tvořily páteř této úmluvy v době jejího vzniku, ale později byly z velké části rozebrány judikaturou ESLP a Protokolem č. 11. Hlavním iniciátorem uvedené změny EÚLP je Spojené království.Není ovšem jisté, zda si britské představy osvojí i ESLP, jenž má při výkladu a aplikaci EÚLP poslední slovo.V negativním případě lze očekávat další růst tenzí v provádění Úmluvy. Čl. 1 Protokolu č. 15 je také možno považovat za další z indicií dokumentujících komplikace při uskutečňování mezinárodní spolupráce se supranacionálními prvky, spojené s účastí velmocí. Prvky svrchované moci, které velmoci do supranacionální spolupráce s blízkými státy původně vložily, mají tendenci následně „repatriovat“, neboť v nadnárodním prostředí nejsou schopny prosazovat dostatečně svůj velmocenský vliv a musí se se podřizovat vůli „cizích“ orgánů.
 
Klíčová slova: Evropský soud pro lidská práva, Protokol č. 15, Spojené království, subsidiarita a prostor pro uvážení, velmoci
 
Decoding the Text, Causes for, and Consequences of Protocol No. 15 to the European Convention on Human Rights
 
Abstract: Protocol No. 15 adds a recital to the Preamble of the European Convention on Human Rights. It refers to the principle of subsidiarity and to the „margin of appreciation“. The assessment of this amendment results in perceiving it as ameasure which aims at diluting quasi-federal elements in the Convention implementation mechanisms.Proportionately to this weakening, intergovernmental pillars should be partially reinstated. The latter ones once constituted the core of this Convention. However, they were largely dismantled by the assertive case-law of the European Court of Human Rights, and eventually removed by Protocol No. 11. The main instigator of this change is the United Kingdom. Nevertheless, it is not sure whether the British ideas will be shared by the European Court of Human Rights, who is the ultimate interpreter of the Convention, otherwise further tensions in the application of the Convention may be expected. Protocol No. 15 may be equally seen as another instance demonstrating difficulties in the realization of international cooperation with supranational elements when Great Powers are participating. Those Powers have the tendency to seek subsequent “repatriation” of the elements of their sovereign powers which they had originally put in that cooperation with like-minded states. The reason is that they fail to adequately exert their influence within the supranational environment and have to follow the will of “foreign” bodies.
 
Key words: European Court of Human Rights, Protocol No. 15, United Kingdom, subsidiarity and margin of appreciation, Great Powers
 
 
MADEJ, Martin: Melčák nebo Melčáci? Ústavní soudy rušící ústavní zákony
 
s. 413–426 
 
Abstrakt: Nález českého Ústavního soudu ve věci Melčák vyvolal debatu nejen o stupňovitosti ústavního pořádku České republiky, ale také o pravomocech Ústavního soudu z ní vyplývajících. K dovození těchto pravomocí je nezbytná možnost ústavních novelizací, oddělení původního a odvozeného ústavodárce, existence orgánu dohlížejícího nad ústavními novelizacemi, existence ústavních a nadústavních principů a zvláštní požadavky na změnu ústavy. Pro pečlivé zhodnocení otázky překročení těchto pravomocí je vhodné analyzovat situaci ve srovnatelných zemích. Ústavní zákon dosud zrušily ústavní soudy Rakouska, Litvy a Rumunska. Zatímco rumunská Ústava tento typ ústavního přezkumu explicitně předpokládá, rakouský a litevský ústavní soud musely svou pravomoc dovodit a jejich nálezy je možné srovnat s nálezem Melčák. V závěru autor dochází k zjištění, že nález Melčák není ojedinělý a že navíc existují další soudy, které mají potenciál k abrogaci ústavního zákona a které na svou příležitost teprve čekají.
 
Klíčová slova: Melčák, zrušení ústavního zákona, moc ustavující, klauzule nezměnitelnosti, materiální jádro, procedurální přezkum ústavnosti, substantivní přezkum ústavnosti
 
 
Melčák or Melčáks? Constitutional Courts repealing Constitutional Acts
 
Abstract: Czech Constitutional Court’s judgment known as Melčák provoked a debate not only about the hierarchy in the Czech constitutional order, but also about the powers of the Constitutional Court. In order to deduce these powers there needs to be a possibility of constitutional revision, as well as the separation of original and derived constitution-maker, existence of a body overseeing the revisions, existence of constitutional and supra-constitutional principles and special requirements for constitutional revision. If we wish to assess thoroughly the question of exceeding these powers, we need to analyse the situation in comparable countries.Until now, the Constitutional Courts of Austria, Lithuania and Romania have repealed constitutional acts. While the Romanian Constitution explicitly presumes this type of constitutional review, Austrian and Lithuanian courts had to ‘find’ their powers and thus their judgments are capable of comparing with Melčák. In the end, the author reaches the conclusion that judgment Melčák is not unique and there are more courts to be found, which have the potential to repeal constitutional act and which have yet not had the rightl opportunity to do so.
 
Key words: Melčák, annulment of constitutional act, constituent power, eternal clause, unamendabable constitutional provisions, procedural constitutional review, substantive constitutional review

KNOB, Miroslav: Sběr etnických dat v českém právním prostředí
 
s. 427–445
 
Abstrakt: Cílem článku je obhájit sběr etnických dat v českém právním prostředí. Článek je zaměřen především metodologicky, kdy nejprve popisuje základní metody, které lze ke sběru etnických dat obecně použít, a následně pracuje s metodou sběru neadresných dat realizovaného metodou identifikace třetí osobou jako metodou nejvhodnější. Ve své úvodní části článek popisuje, jaká data jsou při tvorbě etnických statistik sbírána, jaké jsou cíle sběru těchto dat a jaké jsou nejběžnější metody jejich sběru. Cílem tohoto úvodního pojednání je jasně stanovit rámec následné debaty. Ve své druhé části článek pracuje s metodou sběru etnických dat metodou identifikace třetí osobou. Na úvod definuje nejčastější námitky proti tomuto sběru, které vyvolávají konflikty při realizaci takových výzkumů. Jimi jsou námitka popření práva na sebeidentifikaci, ochrana osobních údajů, obava o zneužití dat a nejasnost pojmu etnicity. V jednotlivých podkapitolách věnovaných každému konfliktu článek argumentuje proti všem námitkám, aby v závěru potvrdil možnost takto realizovaného sběru dat v prostředí České republiky. Článek pracuje s příkladem takto realizovaného výzkumu v českém právním prostředí, tedy s výzkumem Veřejného ochránce práv k etnickému složení žáků základních škol speciálních, který slouží jako ukázka dobré praxe.
 
Klíčová slova: etnicita, statistika, etnická statistika, sběr dat, veřejný ochránce práv
 
Ethnical Data Collecting in the Case of the Czech Republic Legal System
 
Abstract: The goal of the article is to justify ethnical data collecting in the case of the Czech legal system. The article’s focus is mostly methodological; firstly it describes the basics of methodology and methods concerning ethnical data collecting and then focuses on the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person. The main goal of the opening part is to set the framework for the following part of the paper. In the second part, the article focuses on the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person. First part defines the main counterarguments against ethnical data collection by the method of collecting unfocused data collected by the method of identification by third person, which presents the main conflicts against such researches. These are: violation of the right to self-identification, violation of the right to privacy, fear of misusing such data and the argument that category of ethnic is hazy. In the next subchapters the article deals with every argument and at the end it justifies the possibility of such research in the Czech legal system. The article analyses an example of such research in the Czech Republic – Survey into the Ethnic Composition of Pupils of Former Special Schools (2012) conducted by Czech Public Defender of Rights. This survey is presented as an example of good practise in the Czech Republic.
 
Key words: ethnicity, statistic, ethnical statistic, data collecting, Public Defender of Rights
 
DISKUSE/ DISCUSSION
 
WINTR, Jan: Alexyho vážící formule
 
s. 446–461
 
Abstrakt: Princip proporcionality je dnes jedním z nejvýznamnějších metodických vodítek pro rozhodování ústavních soudů. V roce 2003 přišel Robert Alexy se svou vážící formulí coby nástrojem k posouzení nejproblematičtějšího ze tří kritérií testu proporcionality, onoho třetího, jehož pravidlo poměřování formuluje Robert Alexy takto: „Čím větší je míra nenaplnění či omezení jednoho principu, tím větší musí být důležitost naplnění principu jiného.“ Alexyho vážící formuli se věnuje tento článek. Snaží se ji co nejsrozumitelněji vysvětlit a poté aplikovat na několik vybraných rozhodnutí českého Ústavního soudu. Cílem je experimentálně ověřit, zda se jedná o praktický a přesvědčivý nástroj poměřování kolidujících principů a zda jeho prostředí může případně přispět k identifikaci rozdílnosti v názorech v situaci rozumné neshody. Článek dospívá k závěru, že se o použitelný nástroj ústavněprávní argumentace jedná a že jej lze použít jak pro přezkum individuálních zásahů do základních práv, tak pro abstraktní kontrolu ústavnosti nebo dokonce i na střety právních principů organického ústavního práva. Vážící formule může přispět přinejmenším ke zpřehlednění a lepšímu pochopení argumentace ústavních soudů. Článek také reaguje na některé kritiky, které jsou vůči vážící formuli vznášeny.
 
Klíčová slova: princip proporcionality, vážící formule, přezkum ústavnosti, základní práva
 
Alexy’s Weight Formula

Abstract: The proportionality principle is one of the most important contemporary methodological guidelines for decision-making of constitutional courts. In 2003 Robert Alexy introduced his concept of the Weight Formula as a tool for assessment of the most problematic of the three criteria of the proportionality test. The balancing rule of that last criterion has been described by Robert Alexy as follows: “The greater the degree of non-satisfaction of, or detriment to, one right or principle, the greater must be the importance of satisfying the other.”Alexy’sWeight Formula constitutes the subject matter of this paper. The author attempts to elucidate the Formula as clearly as possible and subsequently apply it to a number of selected decisions of the Czech Constitutional Court. The aim of the paper is to experimentally validate the hypothesis that the Weight Formula is a practical as well as convincing instrument of balancing colliding constitutional principles. It should also answer the question to what extent the Formula can help identify the differences in relevant opinions in the event of rational disagreement. The paper concludes the Formula does constitute an applicable instrument of constitutional argumentation. It can be employed in the process of judicial oversight over individual breaches of basic rights as well as exercising constitutional review powers. The Formula’s applicability extends even into the sphere of disputes within organic constitutional law. The Weight Formula serves in the very least as a tool to make argumentation of constitutional courts clearer and easier to understand for the public. Among other aspects, the paper reacts to some of the criticisms which have been mounted against the Formula.
 
Key words: proportionality principle, Weight Formula, constitutional review, fundamental rights
 
 
RECENZE/ REVIEWS
 
ŠTEFKO, Martin: Šimečková Eva – Jordánová Jitka. Násilí na pracovišti a jeho řešení v právním řádu České republiky, Francie a Itálie. 2015
 
 s. 462–463
 
URBAN, Michal: Sandel Michael J. Spravedlnost: co je správné dělat. 2015
 
s. 464–466
 
KOMENDOVÁ, Jana: Martin Denis – Morsa Marc – Gosseries Philippe a kol. Droit du travail européen – Questions spéciales, 1re édition. 2015
 
s. 466–469