www.pravnik.eu

Vyhledávání/8/2016

STATI / ARTICLES 
 
BELLING, Vojtěch: Dělitelná nebo nedělitelná? Koncept suverenity v judikatuře Ústavního soudu ČR.
 
s. 641–662
 
Abstrakt: Ústavní soud ČR se problematikou suverenity zaobíral od svého vzniku již v několika nálezech. S pojmem suverenity v nich však nakládá nekonzistentně a bez hlubších teoretických fundamentů. Osciluje přitom mezi chápáním suverenity jako dělitelné státní moci či agregátu kompetencí státu v rámci ustaveného řádu a jako nedělitelné, konstitutivní moci stojící mimo rámec ústavy. Zatímco ještě v nálezu o protiprávnosti komunistického režimu jednoznačně rozlišil mezi suverenitou coby základem konstituující moci a pravomocemi existujícími v rámci konstituovaného řádu, v následných nálezech opakovaně obě roviny vícekrát zaměnil, což vedlo k vzájemně nekonzistentním závěrům. Soud tak na jedné straně zpochybňuje „plnou“ suverenitu státu a odkazuje na koncept „sdílené suverenity“, na druhé straně z pojmu suverenity vyvozuje materiální omezení přenosů pravomocí na nadnárodní úroveň. Přitom však obsah těchto omezení logicky vyplývá spíše z konceptu (konstituovaného) materiálního ohniska ústavy než z principu suverenity. V článku docházím k závěru, že Ústavní soud by měl pojmu suverenity jako argumentu užívat střídměji, a to i s ohledem na fakt, že mu přísluší být strážcem ústavy, avšak sotva může být strážcem suverenity ve smyslu symbolické, extrakonstitucionální moci.
 
Klíčová slova: suverenita, materiální jádro ústavy, svrchovanost, výsostná práva
 
Divisible or Indivisible? The Concept of Sovereignty in the Case Law of the Constitutional Court .
 
Abstract: The Czech Constitutional Court has dealt with the concept of sovereignty in several decisions. Its use of this concept is rather inconsistent and is lacking solid theoretical foundations. It oscillates between the interpretation of sovereignty as divisible state power or aggregate of state competences within the constituted legal order and sovereignty as indivisible, constituent power beyond of the constitution. While in the decision on the illegality of communist regime, the Court distinguished between extraconstitutional sovereignty and competences within the legal order, it confused both levels in following decisions, which has lead to inconsistent conclusions. On one side, the Court questioned the concept of “full” sovereignty of state, using the concept of “shared sovereignty”, on the other side, it used the very same notion for material limitations of the transfers of powers to a supranational body. The content of these limits is nevertheless based rather on the concept of (constituted) material core of the constitution than on the principle of sovereignty.My conclusion is that the Court should use the notion of sovereignty rather rarely as an argument, taking into account, that it can play the role of the guardian of constitution but not guardian of sovereignty in the sense of symbolic, extraconstitutional power.
 
Key words: sovereignty, material core of constitution, sovereign rights
 
 
BOENTE, Walter: Myšlení v systému v krizi – právní nauka a sjednocování práva 
 
s. 663–672
 
Abstrakt: Z hlediska německých právníků ohrožuje harmonizace evropského práva vysoce diferencovaný německý právní systém. Vnější systém německého práva je reflektován v jeho právním řádu, knihách, monografiích, článcích a dokonce v definicích jsou jeho soudržnost a souladnost považovány za charakteristické znaky vnitřního systému německého práva. Tento systém slouží jak interpretaci, tak na podporu rozvoje práva. Naproti tomu evropské zákonodárství je často chápáno jako nesouladná množina různorodých částí. V soutěži právních systémů nejsou němečtí právníci schopni chápat svůj systém jako ten lepší. Dokonce i dnes zůstávají kořeny právního systému, které jsou spíše nahodilé než logické, zatím nepoznány.
 
Klíčová slova: systém práva, myšlení v systému, soulad, bezrozpornost, vliv evropského práva, vnitřní a vnější systém
 
Systematic Thinking in Crisis – Legal Theory and Unification of Law
 
Abstract: In the eyes of German lawyers the harmonization of European private law endangers the highly differentiated German legal system. Beyond the (outer) system of the German law, as it occurs in its order, in its division in books, chapters, articles, paragraphs, sentences and even definitions, coherence and consistency are considered as characteristic elements of the (inner) system of German law. This system serves for both the interpretation as well as the development of the law.On the contrary, European legislation is often considered as piecemeal and not coherent. Nevertheless, in the competition of legal systems,German lawyers seem to be incapable of promoting their system as the “better” system. Even today the roots of the – historically contingent rather than logical – German legal system remain unknown.
 
Key words: System of law, thinking in system, coherence, consistency, influence of European law, outer and inner system
 
 
VELEK, Luboš: Antonín Randa očima svých současníků
 
s. 673–688
 
Abstrakt: Článek je věnován osobě a působení Antonína Randy, profilové osobnosti české právní vědy a české univerzity v Praze v 19. a na počátku 20. století. Ačkoliv se Randa přes svůj velký význam dosud nedočkal vlastní biografie, řada autorů – badatelů i Randových současníků – se v dílčích studiích věnovala jeho osobě i dílu. Přestože veskrze pozitivní obraz významného středoevropského vědce a českého vlastence poměrně překvapivě z „buržoazní tradice“ recipovala i marxistická právní věda 50. let 20. století, upadl Randa posléze v zapomnění. Znovuobjevení se dočkal až po roce 1989. Jeho místo v právní vědě, univerzitním světě, vlastenecké společnosti, ale i v dosud u něj opomíjené politice nyní umožňují nahlédnout nejen analýzy jeho vědeckých spisů, ale především mnohé nové egodokumenty (deníky, paměti, korespondence), které Randovu osobnost i působení nahlížejí z různorodějších úhlů, nežli tomu bylo dosud. Článek tak usiluje nabídnout vyváženější a různorodější obraz Randova působení, nežli tomu bylo dosud.
 
Klíčová slova: dějiny právní vědy, dějiny právnické fakulty české univerzity,habsburská monarchie 1848–1918
 
Antonin Randa in the Eyes of his Contemporaries
 
Abstract: The paper is dedicated to the personality and activities of Antonín Randa, eminent personality of the Czech jurisprudence and Czech University in Prague in the 19th and at the beginning of the 20th centuries.Although Randa’s biography, despite his great importance, has not been written yet, a number of authors – researchers as well as his contemporaries – paid attention to his personality and to his work in several studies.His predominantly positive image, as an important central-European researcher and Czech patriot was surprisingly taken over by Marxist jurisprudence in 1950s, however, Randa’s legacy was forgotten later only to be rediscovered again after 1989. His position within the academic milieu, in the patriotic society and in politics,where his role has been more or less ignored up to now, can be examined not only by analysing his scientific works, but also with the use of new personal documents (diaries, memoirs and correspondence) that reflect Randa’s personalityand work from different points of view. The article aims to offer a more balanced, yet varied image of Randa’s public activities than has been the case so far.
 
Key words: history of jurisprudence, history of Faculty of Law of the Czech University in Prague, Habsburg monarchy 1848–1918
 
CHAMRÁTHOVÁ, Anna: Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu 
 
s. 689–703
 
Abstrakt: Článek se zabývá institutem zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu dle § 66 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. V první části je institut podrobně popsán a charakterizován, zvláštní důraz je přitom kladen na podmínku prokázání závažného veřejného zájmu na podání této žaloby některými nositeli této legitimace. V další části jsou popsáni jednotliví nositelé této legitimace (nejvyšší státní zástupce, veřejný ochránce práv, některé zvláštní subjekty) včetně potenciálních nositelů (správní orgány, některé zvláštní subjekty), jsou analyzována některá specifika k jednotlivým nositelům se vztahující a je zmíněn aktuální vývoj judikatury v této oblasti. Poté článek rozebírá konkrétní úspěchy a výsledky, kterých nejvyšší státní zástupce a veřejný ochránce práv při podávání tohoto druhu žalob dosáhli a zpracovává nejnovější judikaturu v této oblasti. V poslední části se článek zabývá úvahami, zda je vhodnějším žalobcem ve veřejném zájmu nejvyšší státní zástupce či ochránce, a dochází k závěru, že ač je ochránce charakterem své činnosti k tomuto úkolu lépe uzpůsoben, v praxi se jako žalobce ve veřejném zájmu mnohem více osvědčil nejvyšší státní zástupce.
 
Klíčová slova: zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu, závažný veřejný zájem, žaloba, nejvyšší státní zástupce, veřejný ochránce práv
 
Special Right of Action to Protect Public Interest
 
Abstract: The article deals with the special right of action to protect public interest regulated by Section 66 of Act no. 150/2002 Coll., Code of Administrative Justice, as amended. In the first part of the article, the author describes the institute and characterises it in detail, with the emphasis on the condition to prove the necessity of substantial public interest in order to take this kind of action. The next part describes the holders of this right of action (Director of Public Prosecution,ombudsman, other special holders), including the potential ones (administrative bodies, other special holders), analyses the specifics of particular holders and mentions a new development in case law in this field. Following up on this, the successes and achievements of the Director of Public Prosecution and the ombudsman are discussed, as well as the newest relevant case law. The last part of the article reflects on whether the Director of Public Prosecution or the ombudsman would be preferable to protect public interest. The conclusion is that although the ombudsman seems to be preferable, however due to the nature of their mandate and practical concerns, the Director of Public Prosecution would have better results in practice.
 
Key words: special right of action to protect the public interest in the Czech Republic, administrative action, substantial public interest, Director of Public Prosecution, ombudsman
 
JUBILEUM / JUBILEE
 
Životní jubileum docenta Františka Cvrčka
 
s. 704–705
 
RECENZE / REVIEWS
 
TOMÁŠEK, Michal: Žáčková Zdena. Viktor Knapp v Československé akademii věd. Kariéra českého právního vědce [e-kniha]. 2015
 
s. 706–707
 
VYŠNÝ, Petr : Mosný Peter – Laclavíková Miriam. Dejiny štátu a práva na území Slovenska I. (od najstarších čias do roku 1848). Druhé doplnené a prepracované vydanie. 2015
 
s. 708–710