www.pravnik.eu

Vyhledávání/2/2017

STATI / ARTICLES
 
HOLLÄNDER, Pavel: Zrod a současnost principu nemo tenetur se ipsum prodere (hypostáze jednoho základního práva)

 
s.  89–113 
 
Abstrakt: Zápas o princip nemo tenetur spojen se zvláštnostmi anglických dějin, se soupeřením mezi protestantskými anglikány a protestantskými kalvinisty, mezi protestantskou korunou a protestantským parlamentem, se odehrál na jevišti, kterým byly královské soudy Hvězdné komory a Vysoké komise. Nástroji strany protestantských anglikánů a protestantské koruny jsou přísaha ex officio a tortura, argumenty strany puritánů a parlamentu kanonický princip nemo tenetur, absence pravomoci královských institucí, jakož i měnící se systém common law. V kontinentální Evropě tento proces probíhá dvěma kroky: prvním je zavedení akuzačního principu v trestním procesu na počátku 19. století, za součást kterého se považuje princip nemo tenetur, až druhým je jeho zakotvení v ústavách přijímaných po druhé světové válce, respektive po zhroucení se komunistických režimů střední a východní Evropy. Původní intence principu nemo tenetur: morální dilema spojená s přísahou ex officio a odmítnutí tortury vůči obviněnému, se stávají postupně v 19. století minulostí. Princip nabývá nové kontury, nové intence – spojené se sebeidentifikací moderny s kategorií svobodného jednotlivce a s kategorií lidské důstojnosti.
 
Klíčová slova: nemo tenetur a anglické dějiny 15. a 16. století, 5. dodatek Ústavy USA, nemo tenetur a evropské právní dějiny 19. století, nemo tenetur v judikatuře Ústavního soudu ČR, hypostáze privilegia nemo tenetur
 
Birth and present the Principle nemo tenetur se ipsum prodere (Hypostasis of a Fundamental Right)
 
Abstract: The struggle for the principle nemo tenetur connected with the peculiarities of English history, the rivalry between Anglicans and Puritans,among Protestant crown and Protestant parliament, took place on the stage, which was the Royal Star Chamber and the High Commission. The tools of the Anglican crown were the oath ex officio and torture, arguments of the Puritans were the canonical principle nemo tenetur, lack of powers of royal institutions, as well as changing the system of common law. In continental Europe, this process takes place in two steps: the first is the introduction of adversarial principle in the criminal process at the beginning of the 19th century, which is considered the principle nemo tenetur, the second is its inclusion in the constitution adopted after World War II, respectively after the collapse of the communist regimes of Central and Eastern Europe. The original intentions of the principle nemo tenetur: the moral dilemma associated with the oath ex officio and the rejection of torture against the accused, are in the 19th century becoming gradually obsolete. The principle takes on new contours, new intentions – associated with self-identification of modernity with the category of individual freedom and categories of human dignity.
 
Key words: nemo tenetur and English history of the 15th and 16th centuries, the fifth amendment to the US Constitution, nemo tenetur and European legal history of the 19th century, nemo tenetur in the jurisprudence of the Constitutional Court of Czech Republic, hypostases privileges nemo tenetur
 
JURČOVÁ, Monika: Právo na splnenie a možnosti jeho obmedzenia
 
s. 114–133
 
Abstrakt: Úvahy nad jednotným modelom nesplnenia zmluvy v reforme záväzkového práva otvárajú potrebu analýzy vzájomného spolupôsobenia jednotlivých prostriedkov nápravy pre nesplnenie a obsahu jednotlivých dostupných prostriedkov. Zaradenie práva na splnenie do systému prostriedkov nápravy pre nesplnenie podľa niektorých modelových vzorov a národných rekodifikácii záväzkového práva vyžaduje dôkladnú analýzu práva na splnenie v kontinentálnom práve aj s presahom na jeho postavenie v systéme commom law. Právo na splnenie je hodnotené vo vzťahu k zásade autonómie vôle a princípu pacta sunt servanda a následne je diskutované vo vzájomnom vzťahu k ďalším tradičným inštitútom občianskeho hmotného práva, obzvlášť vo vzťahu k nemožnosti plnenia, zmene okolností a režimu náhrady škody. Právo na splnenie je nevyhnutne spojené aj s problémom vynútenia splnenia a otázkou vhodnosti regulácie jeho obmedzení v hmotnom alebo procesnom práve. Prebiehajúce aj nedávno uskutočnené reformy obligačného práva v Európe, vplyv práva EÚ a modelových pravidiel a v neposlednom rade historické pramene práva na splnenie vo vzťahu k nemožnosti plnenia vytvárajú podklad pre smerovanie práva na splnenie de lege ferenda.
 
Kľúčové slová: právo na splnenie,nemožnosť plnenia, osobná sloboda, vynútenie splnenia, náhrada škody
 
Right to Performance
 
Abstract: The proposals to introduce a unified model of the breach of contract opens up the need to analyze the mutual coexistence of the particular remedies for non-performance and their content. The integration of the right to performance into the system of remedies following the model of national reforms and model rules, requires thorough analysis of the right to performance in the civil law countries with regard to its meaning in common law system. The right to performance should be evaluated in relation to the autonomy of will and the principle pacta sunt servanda and consequently discussed in relation to other important notions of civil law, such as impossibility of performance, change of circumstances and damages regime. The right to performance is inevitably connected to the right to enforce performance and with the answer to the question whether this should be dealt with in substantial or procedural law. Ongoing and recently accomplished reforms of the law of obligation in Europe, the influence of EU law and of the model rules and historical sources of the right to performance in relation to the impossibility of performance create the comparative basis for way forward in the regulation of right to performance.
 
Key words: right to performance, impossibility of performance, private autonomy, enforcement of performance, damages
 
ROSENKRANZOVÁ, Olga: Důstojnost člověka podle Giovanniho Pika della Mirandola – inspirace pro právo
 
s. 134–151
 
Abstrakt: Renesanční italský filozof Giovanni Pico della Mirandola1 sepsal Oratio de dignitate hominis (Řeč o důstojnosti člověka) v návaznosti na obhajobu heretických tezí. V dosavadním právním myšlení  se na tento spis odkazuje, protože Pico zdůrazňuje svobodu člověka určovat sebe sama, což je charakteristickým rysem důstojnosti člověka. Pikovo východisko je (hereticky) metafyzické a kosmologické, a proto je sporné, do jaké míry je Pikův koncept využitelný pro právo. Člověk je bez pevné určené podoby a teprve se utváří. Lidská důstojnost není předem určena a podmíněna pouhým lidským bytím, je až následkem volby a činnosti (sebeutváření) člověka jako cíl života. Přesto důstojnost u Pika spočívá také právě ve volbě samé, ve svobodě volby jako potence a jako výzva k lidství.
 
Klíčová slova: lidská důstojnost, svoboda, rovnost, metafyzika v právu, princip proporcionality
 
Pico’s Concept of Human Dignity – Inspiration for Law
 
Abstract: Italian Renaissance philosopher Giovanni Pico della Mirandola, wrote Oratio de dignitate hominis as a follow-up to defend his heretical thesis. The current legal thinking refers to his work, becouse Pico emphasizes freedom to self-determination, which is the hallmark of human dignity. Pico’s starting point is (heretical) metaphysical and cosmological, and that’s why it is questionable to what extent Pico’s concept is useful for the law.Man has no fixed form which he gains in the process. Human dignity is not pre-determined and conditioned by mere human being, it is only the result of choice and of activity (of self-creating) which is the goal of life.Nevertheless dignity by Pico also consists precisely in the choice itself, in freedom of choice as a potency and as a challenge to humanness.
 
Key words: human dignity, freedom, equality, metaphysics in law, princip of proporcionality
 
GLOSY / GLOSSES
 
BOROŠ, Milan: Profesor Vladimír Solnař: významná osobnosť vedy trestného práva (pripomienka jubilea)
 
s. 152–156
 
Abstrakt: Článok pojednáva o jednej z najvýznamnejších osobností československej vedy trestného práva 20. storočia, o profesorovi Vladimírovi Solnařovi. Deje sa tak pri príležitosti okrúhleho výročia od momentu, keď trestné právo v Československu prišlo o svojho „otca“, ako ho týmto prídomkom príznačne pomenoval docent František Vavera. Prostredníctvom zachovaných prameňov je priblížená jeho profesionálna životná púť počnúc študentskými rokmi až po posledné chvíle jeho života.Dôraz je kladený predovšetkým na funkcie, ktoré zastával a povolania, ktoré vykonával, ako aj na jeho bohatú publikačnú činnosť a prínos pre trestnoprávnu vedu vôbec. V článku sú vymenované jednotlivé najdôležitejšie diela, ktorých bol pôvodcom, a ktoré svojou nadčasovosťou aj dnes sú veľmi vzácnou pomôckou pre ktoréhokoľvek právnika venujúceho sa trestnému právu. Keďže profesor Solnař bol dlhodobou a neodmysliteľnou súčasťou periodika Právník v pozícii spoluredaktora, či pilného prispievateľa, článok ponúka zoznam jeho príspevkov uverejnených v tomto časopise. Naostatok článok poodhaľuje zakľúčenie jeho celoživotného úsilia, ktoré žiaľ už nemohlo byť ním samým v úplnosti dokončené, čím si odborná verejnosť uvedomovala priam nevyhnutnú potrebu zavŕšenia jeho snáh, a ktorú sa napokon podarilo naplniť.
 
Kľúčové slová: Vladimír Solnař, osobnosti, jubileum, veda trestného práva, Právník
 
Professor Vladimír Solnař: The Eminent Personality of the Criminal Jurisprudence (the Jubilee Remark)
 
Abstract: This article deals with one of the most important persons in the Czechoslovak criminal jurisprudence of the 20th century, Prof. Vladimír Solnař. It was written as a result of the quadragennial anniversary of the moment when Czechoslovak criminal law lost its ‘father’, as Doc. František Vavera significantly named him.Using the available resources, this article depicts the path of his professional life from the schoolyard years to the last moments of his life. The main focus is on the posts he held, occupations he followed as well as his rich publication activities and impact he had on criminal jurisprudence overall. The article lists his most important works which can serve as very useful resources for any lawyer specializing in criminal law even today. Since Prof. Solnař served as a co-editor and active contributor and a long-time and vital member of the journal ‘Právník’, the article provides a list of his contributions to this journal. Finally, the article reveals his lifelong endeavour which unfortunately could not be fully completed by himself, thereby the academic community perceived the essential need for concluding his endeavour that has eventually been fulfilled.
 
Key words: Vladimír Solnař, personalities, jubilee, criminal jurisprudence, Právník
 
MORS VENIT VELOCITER
 
Za Zdeňkem Kučerou / For Zdeněk Kučera
 
s. 157–158
 
RECENZE / REVIEWS
 
HAPLA, Martin: Kysela Jan – Ondřejek Pavel a kolektiv. Kolos na hliněných nohou? K proměnám státu a jeho rolí. 2016
 
s. 159–161
 
TOMÁŠEK, Michal: Sinn Hans-Werner. V pasti eura. 2016
 
s. 161–163
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS

SKALSKÁ, Helena – TOMÁŠEK, Michal – PAUKNEROVÁ, Monika: Zpráva z tematického kongresu Mezinárodní akademie srovnávacího práva „Vykonatelnost a efektivita práva“, Uruguay,
Montevideo, 16.–18. listopadu 2016
 
s. 164–166
 
MULÁK, Jiří: Zpráva z mezinárodní vědecké konference „Trestní právo procesní – minulost a budoucnost“
 
s. 166–170
 
HURYCHOVÁ, Klára – SÝKORA, Michal: Zpráva z vědeckého workshopu „Compliance v tuzemských společnostech“
 
s. 170–174