www.pravnik.eu

Vyhledávání/3/2017

STATI / ARTICLES
  
PAUKNEROVÁ, Monika: Evropské mezinárodní právo soukromé a zamyšlení nad výročím Římských smluv

s. 179–191

Abstrakt: U příležitosti významného výročí zakládacích římských smluv je vhodné se kriticky zamyslet nad perspektivou vývoje evropského mezinárodního práva soukromého, jedné z nejúspěšnějších oblastí evropského soukromého práva, s přihlédnutím k jeho další unifikaci a harmonizaci. Autorka se zabývá různými podmínkami a okolnostmi, které jsou relevantní z hlediska pramenů v rámci mezinárodního práva veřejného, evropského soukromého práva a národního práva, se zaměřením jak na právo kolizní, tak na mezinárodní civilní procesní právo. Česká republika je sice zemí s hlubokou tradicí v oboru mezinárodního práva soukromého, přesto však je nezbytné se smířit se skutečností, že český zákon o mezinárodním právu soukromém, moderní a pokrokový předpis, je dnes pouze zbytkovou normou, která velmi pravděpodobně bude postupně erodována dalším vývojem.
 
Klíčová slova: Evropské mezinárodní právo soukromé, české mezinárodní právo soukromé, limity a slabiny mezinárodní unifikace soukromého práva, mezinárodní unifikace soukromého práva
 
European Private International Law and Considerations at the Occasion of the Anniversary of European Treaties
 
Abstract: On the occasion of an important anniversary of European Treaties, it is appropriate to critically consider the prospects of the development of European Private International Law, one of the most successful areas of private law in the light of its further unification and harmonization. The author points out various conditions and circumstances relevant with respect to sources included in public international law, European private law and national law, regarding both conflict of laws, rules, and international civil procedure rules.Despite the fact that the Czech Republic is one of the countries with deep tradition in the field of Private International Law, it is necessary to reconcile with the fact that the Czech Private International Law Act, a modern and advanced piece of legislation, is only a residual norm which, most probably, would gradually be eroded by further development.
 
Key words: European Private International Law,Czech Private International Law, Limitations and weak points of international unification of private law, International unification of private law
 
TÝČ, Vladimír – SEHNÁLEK, David: Mezinárodní smlouva jako možný perspektivní nástroj další evropské integrace

s. 192–212

Abstrakt: Článek se zabývá otázkou možností dalšího vývoje EU. Zkoumány jsou zřizovacími smlouvami předvídané možnosti dalšího postupu v integraci využitelné ať už částí členských států, nebo všemi z nich. Hlavní pozornost je ale věnována užší integraci zajišťované tzv. subsidiárními smlouvami. Těmi jsou chápány mezinárodní smlouvy uzavírané členskými státy EU mimo rámec jejích pravomocí, a tedy i právo EU. Toto řešení má řadu nesporných výhod. Mimo rámec pravomocí EU je možné smlouvu uzavřít o jakékoliv otázce společného zájmu. Prostřednictvím subsidiárních smluv lze flexibilně reagovat na nové potřeby bez nutnosti komplikovaných změn zřizovacích smluv. Tento postup řeší též problém demokratického deficitu větším zapojením národních parlamentů a překonává i některé politické problémy spojené s rozšiřováním pravomocí EU na úkor členských států. V druhé části článku jsou zkoumány Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a Dohoda o jednotném patentovém soudu. Obě jsou příkladem užší integrace mimo vlastní strukturu Evropské unie a jejího práva. Zároveň jsou ale ukázkou postupu problematického, zejména z pohledu kompetenčního a institucionálním propojením s EU. Autoři naopak preferují řešení prostřednictvím mezinárodních smluv, které s EU nebudou nijak propojeny.
 
Klíčová slova: Evropská integrace, subsidiární smlouvy, mezinárodní smlouva, pravomoci Evropské unie, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, Dohoda o jednotném patentovém soudu
 
International Treaty as a Potential and Perspective Mechanism of European Integration
 
Abstract: The article focuses on various possibilities of further development of the EU as they are predicted by the EU Founding Treaties. It mainly focuses on the so called subsidiary agreements which are concluded by member states of the EU outside the scope of the EU’s competence. These agreements are thus source of international law. This has a number of indisputable advantages. Outside the scope of EU competence, it is possible to conclude an agreement on any issue of common interest. Through subsidiary agreements, the member states may flexibly respond to the emerging needs without the necessity of complicated changes to the Founding Treaties. This method also solves the problem of democratic deficit by greater involvement of national parliaments and it also overcomes some political problems which always occur should the EU powers be expanded. In the second part of the article the Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union and the Agreement on a Unified Patent Court are closely analyzed. Both treaties are examples of closer integration among member states basically out of the structure of the EU and its law. At the same time, however, they are a problematic example since they both more or less have some institutional links with the EU or interfere with its competences. On the contrary, both authors prefer a solution where international treaties have no link to EU whatsoever.
 
Key words: European Integration, Subsidiary Agreements, Competences of the European Union, International Treaty, Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, Agreement on a Unified Patent Court
 
 
KŘEPELKA, Filip: Nahrazování směrnic nařízeními (důvody, skutečnost, možnosti)

s. 213–234
 
Abstrakt: Vedle zřizovacích smluv představují právo Evropské unie nařízení a směrnice. Označení je zavádějící, jedná se o skutečnou legislativu Evropské unie vytvářenou Evropským parlamentem a Radou. V tomto ohledu lze litovat neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, která měla přejmenovat nařízení na evropské zákony a směrnice na evropské rámcové zákony. Nařízení zakládají oprávnění a povinnosti jednotlivcům. Směrnice jsou určené členským státům, které mají ve stanovené lhůtě upravit či vytvořit své zákony či další předpisy. Článek vyzdvihuje zátěž spojenou se směrnicemi a úskalí doprovázející jejich uplatnění. Ministerstva, vlády a parlamenty členských států musejí věnovat značné úsilí jejich provedení. Potřebné je zohledňování směrnic při výkladu souvisejícího práva členských států. Připustilo se jejich uplatnění v některých situacích při opožděném či vadném provedení. Vhodnější jsou tak nařízení, jakkoli též potřebují doprovodné právo členských států určující procedury, sankce a instituce. Evropská unie začala směrnice nařízeními skutečně nahrazovat. Uvádějí se tak příklady takového nahrazení. Zvažují se možnosti rozsáhlejšího nahrazení směrnic nařízeními a překážky takové proměně práva Evropské unie. Lze připustit, že nyní taková proměna práva Evropské unie postrádá podporu. Debata je teprve na počátku.
 
Klíčová slova: Evropská unie, členské státy, nařízení, směrnice, implementace, tvorba práva, nadnárodnost

Substitution of Directives with Regulations (Reasons, Reality, Possibilities)
 
Abstract: Besides the founding treaties, regulations and directives are the principal documents of the law of the European Union. Terminology is misleading. They form genuine legislation of the European Union adopted by the European Parliament and the Council. Therefore, the failure of the Treaty in establishing a Constitution for Europe renaming regulations to European laws and directives to European framework laws is regrettable.Regulations are addressed directly to individuals.Directives are addressed to the member states. They shall amend and enact their statutes and other laws within prescribed period of time. This paper emphasises the burdens and risks related to directives and their application.Ministries, cabinets and parliaments must make a great effort when transposing the directives. Directives shall be considered while related national law is interpreted.Direct application  is envisaged in some cases of missing or botched implementation.Regulations are more feasible, despite they also need to be accompanied with national laws specifying procedures, sanctions and institutions. Indeed, the European Union has replaced several directives with regulations. Therefore, examples are listed. Eventual extensive replacement of directives with regulations is considered, but obstacles to this transformation of law of the European Union are admitted. At the moment, there is no considerable support for such transformation. Necessary debate is at the beginning.
 
Key words: the European Union, the Member States, Regulations, Directives, Implementation, Law-making, Supranationality
 
BARANÍK, Kamil: Demokracia a jej budúcnosť v Európskej únii
s. 235–256
Abstrakt: Príspevok sa zaoberá analýzou konfliktu štátoprávnych a medzinárodných elementov vo vnútri právnej architektúry Európskej únie. EÚ bola pôvodne založená ako medzinárodná organizácia, no v dôsledku postupného prehlbovania integrácie sa na ňu začali klásť mnohé demokratické požiadavky, typické skôr pre štátne entity ako medzinárodné organizácie.Nedostatok demokracie bol jedným zo základných problémov, s ktorými sa EÚ musela počas svojich vývojových štádií vysporiadať. Ďalšie posilňovanie demokratických elementov v právnej štruktúre EÚ však môže zmeniť konštrukciu organizácie, ktorá je dodnes „postavená“ na medzinárodnoprávnych základoch. Medzinárodnoprávna konsenzuálna povaha rozhodovania však bola jedným zo zásadných dôvodov prečo bola európska integrácia tak úspešným projektom a prečo sa národné rezistencie s integrovaním vyskytovali len sporadicky. Napätie medzi potrebou demokratizácie a snahou neprísť o dôveru členských štátov bolo určujúcim faktorom pri všetkých reformách zakladajúcich zmlúv. Dnes však musí EÚ neustále reagovať na komplikovanejšie výzvy, ktoré stále zásadnejšie spochybňujú jej organizáciu a fungovanie. Tento príspevok sa pokúsi na naznačené tendencie týkajúce sa demokracie v EÚ reagovať. Súčasne bude analyzovať možnosti, ktoré by pri riešení uvedených problémov mali byť zvažované.
 
Kľúčové slová: Európska únia, demokratický deficit, demokracia v EÚ, reforma Európskej únie, supranacionalit

Democracy and its Future in European Union
 
Abstract: This article deals with a conflict analysis of national and international components within the EU internal architecture.Although EU was originally founded as an international organization, increasing level of integration has gradually amplified the demand for democratic requirements, reaching almost the intensity known in the national states. An insufficient presence of democracy has been one of the most fundamental difficulties that EU has been addressing since its inception. Another stream of democratic enhancements in its legal basis, however, could alter the organization’s architecture, which has been still based on international law. The consensual form of decision-making, however, was one of the main reasons why the European integration has been so successful, and why national resistances to the ongoing integration has been so extremely exceptional. The tension between the need for democratization and the effort to accommodate the confidence of member states was always decisive in the amendment processes of founding treaties. Nowadays, more than ever, EU must respond to even more complex challenges that have been questioning its existence and functioning persistently. This contribution will try to respond to the outlined issues of democracy in EU. At the same time, it will analyse and suggest the possibilities that should be taken into consideration when addressing mentioned pressing issues.
 
Key words: European Union, Democratic Deficit, Democracy in the EU, Reform of the European Union, Supranationality
 
INFORMACE / INFORMATION

Prof. Boguszak oceněn zlatou medailí Univerzity Karlovy

s. 257

JUBILEUM/ JUBILEE

Profesorka Hrušáková jubiluje

s. 258–259

RECENZE / REVIEW

KOMENDOVÁ, Jana: Numhauser-Henning Ann – Rönnmar Mia (eds). Age Discrimination and Labour Law: Comparative and Conceptual Perspectives in the EU and Beyond. 2015
 
s. 260–262
 
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
 
GALOVCOVÁ, Ingrid: „Prieniky trestného práva k iným právnym odvetviam a vedným disciplínam“ – zpráva z konference
 
s. 263–264
 
FLÍDR, Jan – LÁLA, Daniel– TOMÁŠEK, Petr: Zpráva z konference „Odpovědnostní vztahy v právu obchodních korporací“
 
s. 264–269