www.pravnik.eu

Vyhledávání/5/2017

STATI / ARTICLES
  
VOJÁČEK, Ladislav: Panovnice na rozhraní epoch a cesta k modernímu státu a právnímu řádu (Před třemi sty lety se narodila Marie Terezie)

 
s. 369–395
 
Abstrakt: Článek je připomenutím třístého výročí narození Marie Terezie, které připadá na 13. května tohoto roku. Autor panovnici představuje jako symbol doby, v níž habsburská monarchie opatrně, ale zároveň rázně nakročila na cestu vedoucí k modernímu státu, k jeho efektivnějšímu řízení prostřednictvím profesionálního aparátu a pro všechny platných právních předpisů a k sociálně spravedlivější společnosti, tedy k tomu, co dnes – se všemi klady i zápory – považujeme za západní civilizaci. Přicházející revoluční přeměnu společnosti, včetně nového pohledu na fungování státu a na roli práva, Marie Terezie odstartovala svým odpovědným přístupem k panovnickým povinnostem a schopností reflektovat potřeby společnosti. Autor přibližuje motivace, obsah a důsledky nejdůležitějších tereziánských reforem. Zmiňuje reformy státního aparátu (novou organizaci a profesionalizaci poradních orgánů, správních orgánů i soudnictví), kodifikaci jednotného česko-rakouského trestního a směnečného práva i pokus o kodifikaci práva občanského, finanční, vojenské, národohospodářské, poddanské, církevní i školské reformy. Oceňuje přitom, že reformy z tereziánského období nebyly tak razantní jako pozdější opatření Josefa II., často však byly daleko trvalejší. Stručně si také všímá, jak tereziánské reformy hodnotili současníci a učebnice dějepisu a právních dějin z konce 19. a začátku 20. století, z doby první Československé republiky a z poúnorového i normalizačního Československa.
 
Klíčová slova: Marie Terezie, habsburská monarchie, české země, osvícenský absolutismus, reforma
  
A Monarch on the Borderline of Two Époques, on the Way towards Modern State and Law (Three Hundred Years Ago Maria Theresa Was Born)
 
Abstract: The article commemorates the three hundredth anniversary of the birth of Maria Theresa, which falls on the 13th of May 2017. The author introduces Maria Theresa as a symbol of the times when Habsburg monarchy cautiously, yet determinedly took the path that lead to the modern state (to its more effective functioning with the use of professional staff and legal norms applicable to everyone), and to more just a society. In other words, to what we today call western society – with all its strengths and weaknesses.Maria Theresa started the revolutionary transformation of society, including the new perspective on the functioning of the state and of the role of law, with the help of her responsible attitude to her duties as a head of state and her ability to reflect the needs of society. The author deals with the motivations, content and consequences of the most important Theresian reforms. He mentions the reforms of state apparatus (new organisation and professionalization of advisory and administrative bodies, as well as judiciary), codification of the Czech-Austrian criminal and exchange law, as well as the efforts to codify civil law and to adopt financial, military, commercial, villeinage, church and school reforms.He appreciates that, although these reforms were less radical than those later introduced by Joseph II., they were often more permanent. The author also pays attention to how the Theresian reforms were assessed by her contemporaries as well as (legal) history textbooks of the end of 19th and the beginning of 20th century, of the times of the First Czechoslovak Republic and of the post- February Czechoslovakia and Czechoslovakia in the times of normalisation.
 
Key words: Maria Theresa, Habsburg Monarchy, Czech lands; enlightened absolutism, reform
 
KRAMER, Ernst A.: Základní problémy právní recepce
 
s. 396–415
 
Abstrakt: Autor se zabývá fenoménem, který ač v některých obdobích byl popírán, hraje v dějinách vývoje soukromého práva v Evropě zcela zásadní úlohu. Jde o právní recepci a její produkty, které se moderním jazykem nazývají transplantáty. Jde o přebírání buď celých právních sektorů, zejména občanskoprávních kodexů, nebo jenom některých právních institutů, případně již kodifikované úpravy určitých procesů či ryze „technických“ instrumentů. Dosud bylo v germánském právním okruhu považováno za recepci převzetí římského práva, jako proces jeho vývoje do formátu ius commune pak do výtvoru pandektistů v 19. století. Současně však se právě v tomto okruhu možnost recepce kritizovala jako metoda nevhodná. V současné době je otázka transplantace, jejich možností, metod a vývoje transplantovaných fenoménů předmětem v podstatě celosvětové diskuse. Proti transplantaci, respektive recepci se namítá, že úpravy, respektive právní instituty vyvinuté v určitém sociopolitickém prostředí nemohou fungovat za jiných společenských podmínek. Praxe však tuto námitku vyvrací, neboť zejména kodifikace občanského práva v mnoha zemích je ukázkou úspěšné koexistence právních institutů převzatých z různých právních řádů. Dále se autor zabývá důvody mluvící ve prospěch právní recepce, kterými jsou především efektivita převzetí něčeho funkčního oproti vyvíjení vlastních, mnohdy sporných projektů. Fungování amerických institutů v oblasti zejména hospodářského práva jsou toho důkazem. Autor pak rozeznává několik typů recepcí, k nimž řadí především převzetí celých legislativních celků, jakými jsou například převzetí švýcarského občanského zákoníku a obligačního práva v Turecku, německého obchodního zákoníku v Rakousku a dalších. V těchto případech se mnohdy jedná o zcela nahodilý výběr přebíraných legislativních útvarů, někdy jde o oktrojované převzetí. Jiným typem je převzetí jen některých institutů či jenom jejich částí jakými jsou například převzetí culpa in contrahendo do italského občanského zákoníku apod. Přebírají se však i názory vědy, které jsou recipovány i v judikatuře jiných států. Příkladem je učení o odpovědnosti za důvěru vyvinuté profesorem Canarisem a převzaté švýcarským Nejvyšším soudem. Přebírány jsou i některé instituty vyvinuté v tzv. soft law, jakými jsou americké Restatements do opět projektu soft law, jako například jsou PICC nebo PECL přebírání těchto modelových zákonů do zákonodárství. Další vývoj transplantátů je mnohdy odlišný od vývoje v jejich původních mateřských právních řádech. Klíčová otázka je přitom, zda se tyto transplantáty mají vykládat autonomně, tj. ve smyslu právního řádu, do kterého byly převzaty, anebo se držet dosavadní judikatury mateřské jurisprudence.
 
Klíčová slova: právní recepce, transplantace práva, právní transplantáty, argumenty pro a proti právní recepci, efektivita, metody recepce, vývoj transplantátů v novém prostředí
 
Key Issues of Legal Reception
 
Abstract: This study deals with a very „modern“ issue which is the reception of law. This phenomenon may cover many features starting with the reception of codexis, of the taking over of some legal instruments or institutions, ending with the transplantation of doctrinal ideas. The objective view shows that the history of law is history of reception. It goes back to the Roman law and Roman law was then transformed in ius comune and the works of Pandektist’s of 19th century in Germany. Reception of law (legal reception) became now a very modern topic, which is dealt with by many academics over the whole world. Some of them express very negative attitude towards legal reception saying that it can never work since the background and the context of law is very different and its functioning is very much influenced by the social and political conditions. The practice and the real life contest this statement since examples of the new civil codifications in many European countries show otherwise. It is clear that reception which might be called transplantation, is much more effective than the development of national projects without any experience. The author distinguishes three types of legal receptions. First of all, as already mentioned, the whole codexis could be transplanted similarly to how the Swiss civil code and the Law of obligation was into Turkish legislation. The other type of legal reception is the transplantation of only some legal institutions and the third type transfers only legal doctrines. Example of this is the transplantation of the ideas of what Professor Canaris called liability for trust by the Swiss Supreme Court. The fifth chapter of the study deals with the further development of transplants in “foreign“ contexts. The very important question is whether the further development should follow so called mother legislation or whether it could be developed autonomously. Of course both ways are possible even if the more frequent manner is the autonomous development which is experienced in Japan, Turkey and other countries.
 
Key words: legal reception, transplantation, legal transplant, pros and cons, methods of legal reception, development of transplants in the new context
 
 
ŠEJVL, Michal: Přirozená subjektivní práva mezi středověkem a novověkem
 
s. 416–452
 
Abstrakt: Tento článek se pokouší zmapovat různé názory na přirozená práva myslitelů vrcholného středověku (Jindřich z Gentu, Duns Scotus, Ockham, Marsilius z Padovy, Gerson, Summenhart) a raného novověku (Vitoria, Suárez,Grotius) tak, že nejdříve představí jejich názory na přirozené objektivní právo, jejich vymezení ius jakožto subjektivního práva, operace s permisivním přirozeným objektivním právem a konečně jejich koncepce přirozených práv (k jejichž demonstraci používá především právo na soukromé vlastnictví). Místo někdy postulovaného předělu mezi středověkem a novověkem ukazuje naopak kontinuitu v názorech, která podle autora spočívá v tom, že často stejné či podobné koncepty jsou různými autory reinterpretovány a použity v nových kontextech. Ukazuje, že přirozená „práva“ u některých myslitelů (Jindřich z Gentu,Marsilius, Ockham) nejsou hohfeldovskými nároky (claims), a tedy subjektivními právy, ale hohfeldovskými volnostmi (liberties). Kritizuje také (minimálně v tuzemské literatuře převládající) tradiční přístup hledající spojitost mezi koncepcemi přirozených práv a nástupem metafyzického nominalismu či voluntarismu. Naopak hledá důvody pro partikulární rozvinutí koncepce přirozených práv v tom, jak zde představení myslitelé reagují na problémy, které před ně postavila doba, v níž žili.
 
Klíčová slova: subjektivní právo, přirozená práva, Jindřich z Gentu, Jan Duns Scotus, Vilém Ockham, Marsilius z Padovy, Jean Gerson,Konrad Summenhart, Francisco de Vitoria, Francisco Suárez,Hugo Grotius, metafyzický realismus, metafyzický nominalismus, kontroverze mezi (teologickým a etickým) voluntarismem a racionalismem, hohfeldovská analýza právních pozic, přirozené právo na soukromé vlastnictví, permisivní přirozené právo
 
Natural Rights between the Middle Ages and Early Modernity
 
Abstract: This article focuses on different conceptions of natural rights in scholars of the high Middle Ages (Henry of Ghent,Duns Scotus, Ockham,Marsilius of Padua,Gerson, Summenhart) and of early Modernity (Vitoria, Suárez,Grotius). First the opinions of these scholars’ on natural law are presented, then their „definitions“ of ius as right, their use of permissive natural law and finally their conceptions of natural rights are analysed (natural right to private property is used to demonstrate the last point). Instead of the „dividing line“ between medieval and modern ideas on natural rights the paper argues for the continuity that lies in the fact that the same or similar concepts are reinterpreted and used to build new theoretical constructions. It tries to show that various natural „rights“ (in Henry of Ghent, Marsilius of Padua and William of Ockham) are in fact Hohfeldian liberties and not Hohfeldian claims and in this sense they are not rights. It criticizes the thesis which is still common (at least in the Czech and Slovak literature) that natural rights theories were triggered by the development of metaphysical nominalism and voluntarism in the high Middle Ages. Instead it tries to find reasons for the development of particular natural rights theories in various ways the scholars reacted on the particular problems of their times.
 
Key words: rights (theory of), natural rights,Henry of Ghent, John Duns Scotus,William of Ockham, Marsilius of Padua, Jean Gerson, Conrad Summenhart, Francisco de Vitoria, Francisco Suárez,Hugo Grotius, metaphysical realism, metaphysical nominalism, controversy between (theological and ethical) voluntarism and rationalism, Hohfeldian analysis of rights, natural right to private property, permissive natural law
 
GLOSA / GLOSS

KOUDELKA, Zdeněk:  Kategorizace zákonů a volební zákon
 
s. 453–461
 
Abstrakt: Článek se zabývá průnikem zákonné úpravy střetu zájmů do volebního práva a volebního zákonodárství. Otevírá otázku, zda úprava neslučitelnosti funkcí a další omezení pro poslance, senátory a členy zastupitelstev obcí a krajů, umožňuje zákon o střetu zájmů podřadit pojmu volební zákon, a tedy povinnému souhlasu Senátu. Článek vychází z materiálního hlediska, že volebním zákonem je každý zákon upravující volební právo bez ohledu na to, jak je nazván. Článek odmítá to, že by rozhodující měl být jen název zákona, ale je to jeho obsah. Přitom skutečnost, že je nutný povinný souhlas Senátu podle čl. 40 Ústavy, musí být zřejmá od počátku projednávání, a ne výsledek náhody.
 
Klíčová slova: střet zájmů, neslučitelnost funkcí, Parlament, volební právo
 
Categorization of Laws and Electoral Law
 
Abstract: This paper focuses on the interaction between statutory regulation of conflict of interests applicable to the electoral law and between electoral legislation. This paper deals with the question whether the regulation of incompatibility of functions as well as other restrictions aimed at deputies, senators and members of municipal and regional councils allows us to conclude that the regulation of conflict of interests is subjected to an obligatory consent of the Senate. This paper assumes that every law regulating elections regardless of how it is called should be perceived as electoral law. This article refuses the idea that the name of the statute should be decisive; according to the author the content of the statute is crucial. The fact that the consent of the Senate, according to the Art. 40 of the Constitution, is required must be obvious since the beginning not the outcome of a chance.
 
Key words: conflict of interests, incompatibility of functions, Parliament, electoral law
 
RECENZE / REVIEWS

BLAHOŽ, Josef: Müllerová Hana – Černý David – Doležal Adam a kol. Kapitoly o právech zvířat. My a oni z pohledu filosofie, etiky, biologie a práva. 2016
 
s. 462–466
 
Kysela, Jan: Mucha Ivan. Proměny práva a společnosti. 2015
 
s. 467–469